Pravda je jen jedna, ta naše...

Dogma je nedokazatelné tvrzení přijaté na základě víry, považované za nezvratné, neomylné a věčné. Dogmatismus jest hlásáním dogmat a lpěním na nich.  Dogmatici bývají lidé netvořiví, ale tím, že se cele přimkli k nějaké věčné pravdě, získávají vnitřní jistotu a navíc pocit, že mají právo soudit potažmo odsoudit každého, kdo o jejich pravdě pochybuje nebo ji rovnou neuznává vůbec. Pro jedince nadšené nalezením útočiště v houfu lidí stejně postižených jedinou pravdou bývá často příznačný fanatismus, vyznačující se, je-li třeba, i ochotou udávat a ničit odpůrce. Ničivým se dogmatismus stává, spojí-li se s organizovanou skupinou a s mocí.

---

Několik příkladů z dějin dogma- a fanatismu: Základním křesťanským dogmatem je, že Ježíš je Syn boží, počal ho Duch svatý, narodil se z Panny Marie, byl ukřižován, umřel, vstal z mrtvých a vstoupil na nebe. Křesťanský dogmatismus kulminoval koncem středověku. Pořádaly se křížové výpravy, vyznavači jiných pravd byli vražděni, řádila inkvizice, jakýkoli projev samostatného myšlení byl prohlášen za čarodějnictví. To byla dost zpotvořená doba. Zpotvořenost dob asi vždycky souvisela s dogmatismem a fanatismem. Jedním z nejfanatičtějších ve 20. století byl Lenin. Taky odhalil jedinou možnou pravdu o společenském dění. Proti vůli většiny vybudoval komunistickou společnost a hlásal oprávněnost diktatury. Taky se hodně vraždilo a vždy se našlo dost těch, kdo věřili, že všechny ty vraždy jen potvrzují správnost jediné pravdy, kterou přijali za svoji. Jeho žák Stalin byl podobný úchyl. Věděl prý, že je despotický, ale byl přesvědčen, že toho je třeba, neboť uskutečňuje dějinný záměr. Milióny zavražděných byly kvůli jeho jediné pravdě nutné. Dogmatem se stal marxismus-leninismus, povýšený na nejvyšší stupeň vědeckého bádání, dějinná vyvolenost dělnické třídy coby nositelky pokroku a některé ekonomické poučky, které jsem nikdy nepochopila a nezapamatovala si je. Dalším byl Hitler. Taky myslel, že je v zájmu dějin a prozřetelnosti, aby činil jak činil. Dogmatem byla rasová teorie, že lidstvo se dělí na rasu nižší, vyšší a vyvolenou. Nesmyslnému bádání o tom se věnovaly celé vědecké ústavy.
Zvěstovatelé jediných pravd dovedou neotřesitelnou vírou ve vlastní pravdu, vlastní vyvolenost a víru ve svoji schopnost spasit svět zblbnout davy. Fanatický dogmatismus neskončil s koncem shora uvedených nejkřiklavějkších příkladů. Šířen moderními sdělovacími prostředky existuje možnost, že může přinést ještě větší zkázu než kdykoli v minulosti.

(Volně na motivy knížky Ivana Klímy Moje šílené století a po nahlédnutí do několika diskuzí na netu.)