Desetiminutovka II
aliB mě furt buzeruje, abych napsala něco o politice, konkrétně o volbách do magistrátu, zřejmě se o ničem jiném bavit nedokáže, tak snad se nebude přeceda zlobit, že sem zase tahám tu politiku :-) ...četla jsem hezkej článek od Erika Taberyho, ale sorry, nevim, jestli on je pravdoláskař nebo ne, mám v tom maglajz, i když údajně na čoklu je podrobné vysvětlení obsahu slova pravdaláska, který by snad mohly pochopit i totální blbky jako já (nezapomeňte, Piho, na čoklu poděkovat za svatou trpělivost, kterou tam nepravdoneláskoví s vašema dotěrnýma otázkama projevují). V té zjitřené povolební době objevil se tu článek Petra Kamberského, z nějž jsem vyrozuměla, že uzavřená dohoda ods/čssd je v pořádku (nehledě na to, že i sám pan president ji pochválil), neboť obě seskupení na ní VYDĚLALA, a kdo nechápe tuto podstatu politiky, je mimoň. To by mohlo být trefné, kdyby to pan Kamberský napsal na zakázku do nějakého stranického modrooranžového plátku.
Jako vzkaz voličům to vyznělo v tom smyslu, že "voliči, jste idealistický hovada, nevolíte přece strany a jejich programy, ale zaměstnanecká místa členům těchto stran". Hezkou teorii vyslovil pan Tabery, že ods a čssd jsou propojeny jakousi pružinou, která způsobuje, že čím dál jsou od sebe, tím rychleji se pak k sobě přimykají. Říkal tomu teorie smršťování, a momentálně jsme ve fázi úplného smrštění. Jsme teď v bodě nula, ale máme už něco zkušeností se spoluprací obou stran, dokonce na úrovni nejvyšší, když tedy pan Kamberský říká, že nemáme na pražskou koalici koukat skrz city, ale rozumem, zásadně se kupříkladu v mém koukání mýlí, právě pro tu zkušenost z minulých účelových spojení ods a čssd jsem obezřetná a hodnotím rozumem. Dík spojením ods a čssd, ryze účelovým a bez využití nabízejících se programově logičtějších variant, dochází k jakémusi politickému pomatení. Povídali prý pánové Březina/čssd a Štastný/ods ve veřejnoprávní televizi, že jejich programy se z devadesáti procent shodují, a to pražský magistrát řeší školství, sociální věci, dopravu, kulturu, bezpečnost, finance, prostě všechny možné oblasti, v nichž jsem doposud měla za to, že pravicové a levicové priority jsou rozdílné. A vidíte to, clayi, nejsou, co jsem vám povídala, pravice a levice neexistuje, resp. možná ano, ale dokud to voliči nespočítají těmhle dvěma vykutáleným stranám, nemáme jaksi šanci to pocítit a mít užitek ze soutěže jejich idejí, třeba ze sporu o to, kolik je třeba regulace, kolik bezohlednosti individualizované společnosti lze unést, kolik pozornosti věnovat přírodě, do jaké míry lze chápat svět jako skladiště spotřebních věcí a člověka jako jejich konzumenta a finanční úspěch jako hodnotu nejvyšší. A o politice teď delší dobu už nic psát nebudu, i kdybyste se, přátelé, rozkrájeli na malilinkatý kousíčky.
Komentáře
Okomentovat