a skutečnost: prostě mi to nedá....

Britové nejprve nevěřili v možnost realizovat společný obchod v rámci Evropského společenství, ale byli nuceni přehodnotit svůj postoj vůči Evropě a počítat s přijetím do ES. Pro vstup do ES zde byla celá řada jak ekonomických tak politických důvodů. Proč za těchto okolností nevstoupit do ES? Vstupem by VB mohla kontrolovat rozvoj a hájit britské hospodářské zájmy. Byl by to také prostředek jak stát v čele formulujícího se evropského uskupení a stát se partnerem Spojených států. Jak se postupovalo ve VB? Pozvolna. VB se shodla na tom, že rozvoji EHS nemůže bránit a je tedy nutné stát se součástí už proto, aby se mohli zúčastnit návrhů na vytvoření politické unie. Ústřední postavou se stal premiér Harold Macmillan Chtěl co nejrychleji vstoupit, aby se Anglie mohla podílet na upřesnění komunitární politiky a co nejlépe hájit své zájmy. Následovala konzultace s americkým prezidentem Kennedym, který vyjádřil svoji plnou podporu tomuto záměru. V otázce schvalování přístupu musela VB ještě z...

Podle analytika Dennise Gartmana se ceny ropy následujících několik let nedostanou nad hranici 55 USDza barel. Hlavním důvodem bude přetrvávající stav přebytku produkce nad celkovou poptávkou, jež bude limitovat prostor pro případný růst cen. Potvrzuje to vývoj tzv. "contanga" tedy rozdíl mezi cenou termínovaných obchodů a cenou okamžitých dodávek. Dokud se bude contango udržovat na zvýšené úrovni a dokud se bude ropa nabízet k uskladnění, do té doby bude cenový vývoj ropy shora limitovaný s tendencí spíše k poklesu. Situaci nijak výrazně neovlivní ani případná dohoda Ruska a Saúdské Arábie na nějaké formě zastropování produkce, protože jejich absenci růstu vynahradí okamžitě jiné producenti hlavně z řad alternativních těžařů v USA. Podle Gartmana nyní v US břidlicovém sektoru nejsou schopni při současných cenách fungovat pouze skutečně naprosto neschopní producenti. Nikdo jako Saudové, Rusové či kdokoli jiný nemůže americkým producentům cokoli ohledně jejich těžby diktovat a...

Zajímavé vysvětlení střetu Erdogana a vládnoucí strany AKP s armádou nastínil list The Financial Times. Erdogan vyhrál desatery volby v řadě od roku 2002. Armáda se pokusila AKP zakázat po jejím druhém masivním vítězství ve všeobecných volbách v roce 2007 a zamezit tak nástupu k moci, ale ustoupila po mohutné vládní čistce, která poslala jednoho z deseti generálů za mříže a připravila vrchní velení armády o značnou část moci. V armádě panuje nespokojenost. Nejen proto, že ztratila dřívější vliv, ale také kvůli turecké politice v Sýrii. Vláda až donedávna dovolovala příliv dobrovolníků a zbraní do Sýrie, což umožnilo Islámskému státu vybudovat si v zemi síť svých buněk.

Celý text Společný návrh se odesílá ke schválení současně Parlamentu a Radě. Přijímání rozhodnutí nepodléhá žádnému konkrétnímu pořadí. Spoluzákonodárci mají 6 (po společné dohodě 8) týdnů na rozhodnutí, přičemž text nesmějí měnit. V Parlamentu se o společném návrhu nejdříve vede rozprava na plenárním zasedání a teprve poté se o něm hlasuje. V případě, že Parlament a Rada společný návrh schválí, je legislativní akt přijat. V případě, že jeden z nich nebo oba orgány návrh zamítnou nebo ho neprojednají včas, legislativní akt zaniká a postup je ukončen. Lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. V případě, že dohodovací výbor společný návrh schválí, celý Evropský parlament a Rada musí návrh schválit ve třetím čtení. Oba orgány hlasují o společném návrhu samostatně, není nikterak možné jej dále pozměnit. Po úspěšném ukončení dohodovacího řízení je na základě společného pracovního dokumentu a všech úprav dohodnutých v dohodovacím řízení připraven společný návrh. Nejdříve je vytvořen...

Celý text Do 6 týdnů (s možností prodloužení na 8) od zamítnutí postoje Parlamentu z druhého čtení Radou, svolají předsedové Rady a Evropského parlamentu dohodovací výbor tvořen stejným počtem poslanců EP a zástupců Rady. Dohodovací výbor má na přijetí rozhodnutí o společném návrhu, který se zakládá na postojích Parlamentu a Rady z druhého čtení, 6 týdnů (s možností prodloužení na 8). V případě, že dohodovací výbor 1) společný návrh neschválí, navrhovaný legislativní akt zaniká a postup se ukončí. V případě, že dohodovací výbor 2) společný návrh schválí, postupuje se ke třetímu čtení Evropskému parlamentu a Radě. Jestliže Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení neschválí, je svolán dohodovací výbor. V rámci dohodovacího výboru probíhá přímé jednání mezi dvěma normotvornými orgány (Evropským parlamentem a Radou) s cílem dosáhnout dohody ve formě společného návrhu. Dohodovací výbor musí být svolán do 6, případně 8 týdnů (bylo-li prodloužení této lhůty schváleno), od u...

Celý text Rada má na posouzení postoje Parlamentu z druhého čtení 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Rada je rovněž informována o postoji Evropské komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení. Rada buď 1) schválí pozměňovací návrhy Parlamentu, čímž se legislativní akt považuje za schválený, nebo 2) všechny pozměňovací návrhy neschválí. V takovém případě svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Parlamentu schůzi dohodovacího výboru. Radě začíná běžet lhůta pro druhé čtení poté, co obdržela pozměňovací návrhy Evropského parlamentu z druhého čtení ve všech úředních jazycích. Rada má nyní 3, případně 4 měsíce na to, aby jednala. Rada může pozměňovací návrhy Parlamentu přijmout nebo zamítnout. Dříve, než učiní své rozhodnutí, obdrží stanovisko Komise. Postup se podobá přípravě postoje Rady v prvním čtení: příslušná pracovní skupina připraví postoj, který je předložen Coreperu a přijat Radou. Aby byla jednání úspěšná, Parlament a Rada zahájí jednání o druh...

Celý text Evropský parlament má na posouzení postoje Rady 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Postoj Rady se nejprve postupuje věcně příslušnému výboru, který připraví doporučení pro druhé čtení v Parlamentu. O doporučení, včetně případných pozměňovacích návrzích, jejichž počet je však omezený, se hlasuje v plénu. Druhé čtení může mít čtyři výsledky: 1) Parlament schválí postoj Rady a legislativní akt je přijat; 2) Parlament nestihne přijmout rozhodnutí ve stanovené lhůtě, čímž se legislativní akt považuje za přijatý ve znění pozměněném v prvním čtení Rady; 3) Parlament zamítne postoj Rady z prvního čtení, čímž legislativní akt není přijat a postup je ukončen; 4) Parlament předloží pozměňovací návrhy k postoji Rady z prvního čtení a postoupí svůj postoj Radě ke druhému čtení. Jestliže Rada s postojem Evropského parlamentu z prvního čtení nesouhlasí, přijímá postoj Rady přijatý v prvním čtení, který postoupí Parlamentu. Parlament obdrží rovněž sdělení Komise, v něm...

Celý text Přípravné práce v Radě probíhají souběžně s prvním čtením Parlamentu, ovšem Rada může formálně uskutečnit své první čtení pouze na základě postoje Parlamentu. Rada může: 1) schválit postoj EP, čímž se legislativní akt považuje za schválený; nebo 2) přijmout změny k postoji Parlamentu, čímž Rada vydává svůj postoj přijatý v prvnímu čtení, který je poté zaslán Parlamentu ke druhému čtení. Návrh Komise se odesílá současně Radě a Evropskému parlamentu. Přípravné práce v Radě tak probíhají souběžně s Evropským parlamentem, Rada ovšem může svůj postoj přijmout teprve po jednání Parlamentu. Orgány jsou vybízeny k výměně informací o postupu a harmonogramu jednání v rámci řádného legislativního postupu. Pro první čtení v Radě není stanovena žádná lhůta, stejně jako v případě Parlamentu. Rozhodnutí Rady jsou připravována v rámci zvláštních pracovních skupin tvořených zástupci členských států, jimž předsedá zástupce země vykonávající šestiměsíční rotující předsednictví, přičemž jim po...

Celý text Předseda Evropského parlamentu návrh postoupí parlamentnímu výboru, který jmenuje zpravodaje odpovědného za návrh zprávy obsahující pozměňovací návrhy k navrženému znění. Výbor hlasuje o této zprávě a o všech pozměňovacích návrzích, které k ní předložili ostatní poslanci, hlasuje. Evropský parlament poté vede rozpravu a hlasuje o legislativním návrhu v plénu na základě zprávy výboru a pozměňovacích návrhů. Výsledkem je postoj Parlamentu. Parlament může návrh schválit beze změn nebo předložit pozměňovací návrhy. Ve výjimečných případech může předseda požádat Komisi, aby svůj návrh stáhla. Postoj Parlamentu z prvního čtení se postupuje Radě. Po doručení legislativního návrhu Komise Evropskému parlamentu, předseda po konzultaci s příslušnými technickými útvary přidělí návrh příslušnému výboru. Výběr výboru závisí na předmětu, jehož se návrh týká. Jestliže se předmět týká i jiných výborů, může být možnost vyjádřit své stanovisko poskytnuta také těmto výborům. Jestliže nastane k...

Evropská komise připraví legislativní návrhy z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů EU či zemí nebo na základě občanské iniciativy, často po konzultaci s veřejností. Konečný návrh se předloží současně Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům a v některých případech Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru. Řádný postup začíná předložením legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě.. Řádný legislativní postup se v současnosti uplatňuje v 85 stanovených politických oblastech pokrývajících většinu oblastí působnosti EU. "Právo iniciativy" má Evropská komise. Ta odpovídá za předložení většiny legislativních návrhů. Parlament a Rada ovšem mohou Komisi požádat, aby předložila návrh, přičemž v několika jasně vymezených případech mohou návrhy předložit i jiné instituce. Parlament může (většinou hlasů všech svých členů) požádat Komisi, aby předložila návrh v případě, kdy se domnívá, že jsou právní předpisy EU potřebné k provádění Smluv. Jestli...

Podle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu musí o nařízení odposlechu vždy rozhodnout okresní soud v místě, kde byl spáchán údajný trestný čin. Ten soudce si ovšem myslí, že rozhodnutí neplatí zpětně. Ale to s retroaktivitou nemá nic společného. ÚS vždy rozhoduje "zpětně" na základě analýzy toho, co se událo, na podkladě předložených skutečností a právního stavu, který se nejspíš nebude lišit v tomto případě od případu, ve kterém již padlo rozhodnutí ÚS. Jestliže byl seznán nezákonný postup tehdy, neplatí alibismus "my jsme tak postupovali v dobré víře, protože jsme neznali budoucí rozhodnutí ÚS".....tomu soudci, který shodil tu nezákonnost ze stolu, se nedostává elementárního právního vědomí. To tvrdím i při vědomí, že ti obžalovaní jsou s vysokou pravděpodobností vinni...

Russophobia? Ne. My prostě nemají rádi své politiky. Nedávný průzkum veřejného mínění německého Bertelsmann Stiftung si všímá německého veřejného mínění k Rusku: Rostoucí počet Němců, nyní 64%, si myslí, že ruská vláda není mezinárodně důvěryhodným partnerem. Ve stejné době německý pohled na ruský národa a samotné Rusy zůstává nedotčen navzdory s nespokojenosti s ruskou vládou. Ve skutečnosti přijetí Rusů v různých sociálních rolích roste od roku 2013 Tento průzkum popírá populární argument pro-kremelských příběhů, a sice že negativní postoje vůči Rusku - což prokremelská média a úředníci nálepkují "rusofobií" - jsou důvodem negativních hodnoceníc ruské vládní politiky.

od založení jsem podporoval TOP09 i pana Schwarzenberga při volbě prezidenta. Teď s hrůzou z průběhu rozpravy v PČR zjišťuji, že se oba pánové Kalousek a Schwarzenberg zcela pomátli, když podporují bolševickou úpravu zákona, který nařizuje soukromým společnostem povinnou účast zaměstnanců v dozorčích radách.... A ty jejich argumenty, že to tak viděli v tu v Rakousku, tu onde, jakožto následek střídání různých vlád a koalic, jsou stupidní, stupidní, stupidní.... Aha, teď Kalousek prozradil, že Kalousek bude hlasovat pro kvůli ANO a Agrofertu. Ubožák

co nám Babiš prozradil: Agrofertu nevycházela ekonomika projektu Čapí hnízdo. Vycházela pouze s dotací, na kterou jako velká firma neměla nárok. Z Agrofertu se účelově oddělila firmička utajeně vlastněná Babišovými dcerami. Anonymní akcionáři díky tomuto účelovému obejití zákona dosáhli na dotaci. Dostali technickou pokutu za nedodržení jistých časových lhůt. Tato jim byla MF snížena. MF nezkoumalo ani nemělo šanci zkoumat nic jiného díky tomu, že nebyli známi anonymní vlastníci. Když pominul důvod existence fingované společnosti daný lhůtami udržitelnosti projektu EU, tak se společnost i dotace dostala pod křídla Agrofertu Pár desítek hodin stará pohádka pana ministra o strategickém investorovi a krizi, která mu Hnízdo přihrála, je absolutní lež. "Farma Čapí hnízdo, a. s., neměla v roce 2007 až 2008 žádné zaměstnance ani obrat. Svým původem však patřila do koncernu Agrofert, jehož obrat mnohonásobně převyšoval nejvyšší povolený obrat miliardu korun. Na dotaci neměla nárok ani po ...

http://zpravy.idnes.cz/casova-osa-capi-hnizdo-babis-agrofert-dsw-/domaci.aspx?c=A160311_135345_domaci_jw Do české státní kasy jde z daní Agrofertu jen půlka Z výše zmíněných 1,505 miliardy korun, které Agrofert odvedl na daních během roku 2014, přitom šla do české státní kasy jen půlka, zbytek putoval do veřejných rozpočtů zahraničních zemí, a to hlavně Německa....Babišův Agrofert byl v roce 2014, co do obratu, 3. největší firmou. Mezi 20 největšími plátci ho ale nenajdete.....a Babiš lže a lže a lže

V Česku ubývá lékáren. Např. ve Staré Roli léky vyzvedávají zaměstnanci radnice a vozí je lidem na úřad. Jen loni se v zemi uzavřelo na 150 lékáren...... http://www.ceskatelevize.cz/porady/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/216411000140225-udalosti-v-regionech/