Legislativa EU #2 První čtení v Evropském parlamentu

Celý text

Předseda Evropského parlamentu návrh postoupí parlamentnímu výboru, který jmenuje zpravodaje odpovědného za návrh zprávy obsahující pozměňovací návrhy k navrženému znění. Výbor hlasuje o této zprávě a o všech pozměňovacích návrzích, které k ní předložili ostatní poslanci, hlasuje. Evropský parlament poté vede rozpravu a hlasuje o legislativním návrhu v plénu na základě zprávy výboru a pozměňovacích návrhů. Výsledkem je postoj Parlamentu. Parlament může návrh schválit beze změn nebo předložit pozměňovací návrhy. Ve výjimečných případech může předseda požádat Komisi, aby svůj návrh stáhla. Postoj Parlamentu z prvního čtení se postupuje Radě.

1. Po doručení legislativního návrhu Komise Evropskému parlamentu, předseda po konzultaci s příslušnými technickými útvary přidělí návrh příslušnému výboru.
2. Výběr výboru závisí na předmětu, jehož se návrh týká.
3. Jestliže se předmět týká i jiných výborů, může být možnost vyjádřit své stanovisko poskytnuta také těmto výborům.
4. Jestliže nastane konflikt věcné příslušnosti, například v případě, že předmět spadá téměř rovnoměrně do působnosti dvou či více výborů, rozhodne o postupu Konference předsedů, a to na základě doporučení Konference předsedů výborů.
5. Spory v otázce příslušnosti lze vyřešit pomocí postupu přidružených výborů nebo společnými schůzemi výborů a hlasováním.
6. Současně s věcně příslušným výborem pracuje na návrhu i přidružený výbor, a to na základě společně schváleného harmonogramu. Zpravodajové obou výborů stanoví oblasti textu, které spadají do jejich výlučné či společné působnosti, a přesně se dohodnou na způsobu spolupráce. Zpravodajové se navzájem informují a měli by si vzájemně schválit znění, která předkládají výborům, i svá stanoviska k pozměňovacím návrhům. Příslušný výbor by měl bez hlasování přijmout pozměňovací návrhy přidruženého výboru, pokud se týkají záležitostí, které náleží do výlučné působnosti přidruženého výboru.
7. Jestliže se příslušný a přidružený výbor na otázce působnosti neshodnou, může Konference předsedů rozhodnout o tom, jakou má který výbor působnost nebo může v případě, že předmět spadá rovnocenně do působnosti obou, rozhodnout o společných schůzích výborů.
8. V případě postupu společných schůzí výborů příslušní zpravodajové vypracují jediný návrh zprávy, který se přezkoumá a o němž budou zúčastněné výbory hlasovat na společných schůzích, jimž společně předsedají.
9. Příslušný parlamentní výbor u návrhu nejprve ověří jeho právní základ. Může si vyžádat stanovisko výboru příslušného pro právní záležitosti, který se také může z vlastního podnětu rozhodnout, že právní základ prověří.
10. Má-li návrh finanční dopady, příslušný výbor musí rovněž ověřit, zda je v souladu s víceletým finančním rámcem, tedy zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky. Takové ověření může z vlastního podnětu iniciovat rovněž výbor příslušný pro otázky rozpočtu.
11. Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně 40 poslanců EP mohou vznést proti návrhu námitku, domnívají-li se, že návrh či jeho části nejsou v souladu s právy zakotvenými v Listině základních práv EU.
12. Po přidělení návrhu příslušnému výboru výbor jmenuje ze svých řad jednoho zpravodaje. O tom, která politická skupina se bude zprávou zabývat v praxi rozhodují koordinátoři zastupující politické skupiny. Tato skupina navrhne zpravodaje z řad svých členů výboru nebo stálých náhradníků.
13. Zpravodajové mohou být vybráni předem na základě výročního pracovního programu Komise, což jim umožňuje sledovat návrh již během jeho přípravné fáze, tedy před jeho předložením Parlamentu.
14. Ostatní politické skupiny mohou jmenovat stínového zpravodaje, který je odpovědný za přípravu postoje této politické skupiny a sledování zpravodajovy práce.
15. Zpravodaj vede návrh různými fázemi postupu, poskytuje rady výboru (během jeho posuzování na úrovni výborů) a Parlamentu jako celku (v plénu) ohledně obecného přístupu.
16. Zpravodaj je odpovědný za předložení návrhu zprávy výboru, včetně svých pozměňovacích návrhů k návrhu Komise.
17. Parlamentní výbor obvykle za účelem posouzení návrhu zprávy koná několik schůzí.
18. U kontroverzních nebo "technických" spisů není neobvyklé uspořádat slyšení s odborníky nebo zadat studie či hodnocení dopadu.
19. Komise může během rozpravy ve výboru svůj návrh obhajovat a zodpovídat otázky členů výboru.
20. Poté, co je Radě návrh Komise předložený a Rada na něm začíná pracovat souběžně s Parlamentem, výbor obvykle požádá Komisi a Radu, aby ho informovaly o postupu návrhu v Radě a jeho pracovních skupinách.
21. Přidružený výbor a výbory podávající stanovisko předloží svá stanoviska příslušnému výboru.
22. Do doby stanovené příslušným výborem může pozměňovací návrhy předkládat každý poslanec EP. Všechny pozměňovací návrhy podléhají hlasování v příslušném výboru, který hlasuje prostou většinou.
23. Dříve než příslušný výbor přistoupí k závěrečnému hlasování o návrhu legislativního aktu, požádá Komisi, aby předložila své stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům, jež výbor přijal, a dále požádá Radu o připomínky. Pokud Komise nemůže učinit prohlášení nebo nemá v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy přijaté ve výboru, může výbor závěrečné hlasování odložit.
24. Jakmile výbor zprávu schválí, je zařazena na pořad plenárního zasedání.
25. Pozměňovací návrhy může ke zprávě předložit politická skupina nebo nejméně 40 poslanců a mohou o nich nechat hlasovat v plénu. Lhůtou pro předložení nových pozměňovacích návrhů v plénu je zpravidla středa ve 12:00 v týdnu před zasedáním.
26. Plénum o legislativním návrhu rokuje na základě zprávy vypracované příslušným výborem, včetně veškerých předložených pozměňovacích návrhů, návrhu legislativního usnesení a případně zpravodajova vysvětlujícího prohlášení.
27. V průběhu rozpravy v plénu přítomný komisař před hlasováním přednese a vysvětlí stanovisko, které ke všem předloženým pozměňovacím návrhům zaujímá Komise, a vysvětluje ho. Stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům EP připravuje generální ředitelství, které je tímto spisem pověřené a schválí ho sbor členů Komise. V praxi tento spis připravuje skupina pro interinstitucionální vztahy, již tvoří členové kabinetu komisařů odpovědní za interinstitucionální vztahy, a potom ho ratifikuje sbor členů Komise.
28. Parlament nejdříve hlasuje o pozměňovacích návrzích k návrhu Komise. Poté hlasuje o návrhu v jeho pozměněném či nepozměněném znění a následně o pozměňovacích návrzích k návrhu legislativního usnesení. Na závěr Parlament hlasuje o návrhu legislativního usnesení jako celku. Legislativní usnesení obsahuje pouze prohlášení o tom, zda Parlament návrh schvaluje či zamítá nebo zda ho pozměňuje.
29. Veškerá výše uvedená hlasování probíhají prostou většinou, tj. většinou odevzdaných hlasů.
30. Pokud Parlament legislativní usnesení nepřijme, návrh se vrátí příslušnému výboru.
31. Parlament může:

    • celý návrh zamítnout
    • schválit návrh bez pozměňovacích návrhů
    • schválit návrh s pozměňujícími návrhy
32. Jestliže návrh Komise nezíská většinu odevzdaných hlasů nebo byl-li přijat návrh na zamítnutí, který předložil příslušný výbor nebo alespoň čtyřicet poslanců, předseda Parlamentu přeruší hlasování o legislativním usnesení (které obvykle následuje po závěrečném hlasování o pozměněném návrhu) a požádá Komisi, aby svůj návrh vzala zpět. Pokud tak Komise učiní, legislativní postup je ukončen. Jestliže Komise odmítne, je předmět postoupen zpět parlamentnímu výboru.
33. Jestliže je návrh Komise schválený jako celek, ale v podobě obsahující pozměňovací návrhy, odloží se hlasování o návrhu legislativního usnesení do doby, než Komise oznámí svůj postoj ke každému pozměňovacímu návrhu. Nemůže-li Komise učinit takové prohlášení do konce hlasování Parlamentu o jejím návrhu, informuje předsedu nebo příslušný výbor o tom, kdy bude moci učinit prohlášení a návrh je zařazen na pořad prvního plenárního zasedání, které následuje po tomto datu.
34. Pokud Komise oznámí, že nemá v úmyslu přijmout všechny pozměňovací návrhy Parlamentu, zpravodaj nebo předseda příslušného výboru učiní Parlamentu formální návrh, zda má hlasování o návrhu legislativního usnesení pokračovat či nikoli. Před podáním tohoto návrhu může zpravodaj nebo předseda příslušného výboru požádat předsedu o přerušení projednání tohoto bodu. Rozhodne-li Parlament o odložení hlasování, věc se vrací příslušnému výboru k opětovnému projednání. V této fázi jsou přípustné pouze pozměňovací návrhy předložené příslušným výborem a návrhy, které mají za cíl dosáhnout kompromisu s Komisí.
35. Předseda zasílá návrh ve znění schváleném Parlamentem spolu s doprovodným usnesením Radě a Komisi jako postoj Parlamentu.
36. Poté, co Parlament ukončí své první čtení, může Komise přijmout "upravený návrh", do něhož zapracuje mnohé pozměňovací návrhy Parlamentu.
37. Pro první čtení v Parlamentu není ve smlouvě stanovena žádná lhůta.

Pozn. Od vstoupení Amsterodamské smlouvy v platnost je možné legislativní postup uzavřít v prvním čtení. V posledních letech byla v souvislosti s počtem dohod dosažených v prvním čtení zaznamenána rostoucí tendence.