Legislativa EU #5 Druhé čtení v Radě

Celý text

Rada má na posouzení postoje Parlamentu z druhého čtení 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Rada je rovněž informována o postoji Evropské komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení. Rada buď 1) schválí pozměňovací návrhy Parlamentu, čímž se legislativní akt považuje za schválený, nebo 2) všechny pozměňovací návrhy neschválí. V takovém případě svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Parlamentu schůzi dohodovacího výboru.

1. Radě začíná běžet lhůta pro druhé čtení poté, co obdržela pozměňovací návrhy Evropského parlamentu z druhého čtení ve všech úředních jazycích.
2. Rada má nyní 3, případně 4 měsíce na to, aby jednala.
3. Rada může pozměňovací návrhy Parlamentu přijmout nebo zamítnout. Dříve, než učiní své rozhodnutí, obdrží stanovisko Komise.
4. Postup se podobá přípravě postoje Rady v prvním čtení: příslušná pracovní skupina připraví postoj, který je předložen Coreperu a přijat Radou.
5. Aby byla jednání úspěšná, Parlament a Rada zahájí jednání o druhém čtení ve chvíli, kdy se návrh nachází v Parlamentu, zejména v případě, kdy se zdá, že bude dosaženo dohody ve druhém čtení.
6. Tyto neformální kontakty mohou mít podobu dvoustranných setkání mezi zástupci Parlamentu a předsednictví Rady nebo podobu třístranných setkání, jichž se účastní i Komise, což se děje podstatně častěji. Vzhledem k tomu, že tyto kontakty probíhají ad-hoc, není písemně stanovena žádná standardní podoba zastoupení, zpravidla se však těchto setkání účastní parlamentní zpravodaj (kterého případně doprovází stínoví zpravodajové z jiných politických skupin) a předseda příslušné pracovní skupiny Rady, jemuž je nápomocno správní oddělení Rady. Komise je obvykle zastoupena úředníky, kteří byli tímto spisem pověřeni, jimž je nápomocen generální sekretariát Komise a právní služba.
7. Účelem těchto kontaktů je dosáhnout takové dohody o balíčku pozměňovacích návrhů, která by byla přijatelná pro Radu i Parlament. Důležité je rovněž stanovisko Komise, neboť toto stanovisko je směrodatné pro způsob, jakým Rada hlasuje o pozměňovacích návrzích Parlamentu.
8. V případě, že jsou jednání úspěšná, předseda Coreperu zašle předsedovi příslušného parlamentního výboru dopis, v němž se Rada zavazuje pozměňovací návrhy Parlamentu schválit, jsou-li v souladu s kompromisem stanoveným společně Radou a Parlamentem.
9. Kompromisní pozměňovací návrhy jsou poté předloženy buď ve výboru nebo častěji přímo na plenárním zasedání. Tyto návrhy jsou obvykle podepsány společně zpravodaji zastupujícími svoji skupinu a všemi stínovými zpravodaji, kteří jsou smluvními stranami dohody, aby byla v co nejvyšší míře zajištěna záruka dosažení potřebné většiny. Příslušné politické skupiny Parlamentu koordinují své hlasy tak, aby bylo pozměňovacích návrhů vyjednaných v Radě pokud možno dosaženo.
10. Počet hlasů potřebných ve druhém čtení v Radě závisí na stanovisku Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu. Pozměňovací návrhy, k nimž Komise podává kladné stanovisko, mohou být v Radě přijaty kvalifikovanou většinou. U pozměňovacích návrhů, k nimž Komise podává negativní stanovisko, se vyžaduje jednomyslné přijetí Radou.
11. Schválí-li Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení, legislativní akt se považuje za přijatý. Legislativní text podepisuje předseda a generální tajemník Evropského parlamentu a Rady a následně je zveřejněn v Úředním věstníku.
12. V případě, že Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu neschválí, předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu svolají do šesti týdnů od zamítnutí Radou schůzi dohodovacího výboru, přičemž tuto lhůtu lze případně o dva týdny prodloužit.