Legislativa EU #3 První čtení v Radě

Celý text

Přípravné práce v Radě probíhají souběžně s prvním čtením Parlamentu, ovšem Rada může formálně uskutečnit své první čtení pouze na základě postoje Parlamentu. Rada může: 1) schválit postoj EP, čímž se legislativní akt považuje za schválený; nebo 2) přijmout změny k postoji Parlamentu, čímž Rada vydává svůj postoj přijatý v prvnímu čtení, který je poté zaslán Parlamentu ke druhému čtení.

1. Návrh Komise se odesílá současně Radě a Evropskému parlamentu.
2. Přípravné práce v Radě tak probíhají souběžně s Evropským parlamentem, Rada ovšem může svůj postoj přijmout teprve po jednání Parlamentu.
3. Orgány jsou vybízeny k výměně informací o postupu a harmonogramu jednání v rámci řádného legislativního postupu.
4. Pro první čtení v Radě není stanovena žádná lhůta, stejně jako v případě Parlamentu.
5. Rozhodnutí Rady jsou připravována v rámci zvláštních pracovních skupin tvořených zástupci členských států, jimž předsedá zástupce země vykonávající šestiměsíční rotující předsednictví, přičemž jim pomáhá sekretariát Rady. Pracovní skupiny předkládají zprávu Výboru stálých zástupců (Coreper, Část I nebo II), který připravuje každé rozhodnutí Rady přijaté na úrovni ministrů.
6. Rada může před přijetím postoje v prvním čtení uskutečnit dva mezikroky:

   1. Rada může před tím, než Evropský parlament přijme svůj postoj, dosáhnout dohody o podstatě - běžně označované jako obecný přístup: To se ovšem stává jen vzácně, především v případech, kdy je kladen velký důraz na dosažení dohody v prvním čtení.
   2. Mnohem častěji Rada dosáhne "politické dohody", v níž se obecně nastíní její návrh postoje z prvního čtení. Podrobnosti této dohody poté dopracuje pracovní skupina, přičemž právní a jazykovou správnost každého jazykového znění ověří právní odborníci , tj. právníci-lingvisté, a na následující schůzi je dokument formálně přijat jako postoj Rady přijatý v prvním čtení.

   V obou případech Rada dokončí svůj postoj poté, co obdrží pozměňovací návrhy z prvního čtení Parlamentu a výsledný pozměněný návrh Komise.
7. Postoj z prvního čtení může být přijat bez rozpravy, je-li dohody dosaženo během přípravné fáze (bod "A" pořadu jednání) nebo s rozpravou (bod "B"), ve výjimečných případech pak písemným postupem. V prvních dvou případech jsou jednání veřejná.
8. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou, vyjma otázek týkajících se daní, sociálního zabezpečení, zahraniční politiky, obrany a operativní policejní spolupráce, u nichž se vyžaduje jednomyslnost.
9. V prvním čtení Rady mohou nastat čtyři situace:

   1. Jestliže Parlament neschválil žádné pozměňovací návrhy a Rada nemá v úmyslu návrh Komise změnit, může Rada akt přijmout kvalifikovanou většinou. Akt je tedy přijatý.
   2. V případě, že Parlament předložil pozměňovací návrhy, závisí přijetí aktu na skutečnosti, zda Rada schválí všechny pozměňovací návrhy kvalifikovanou většinou, poté, co Komise všechny pozměňovací návrhy Parlamentu zapracovala do svého pozměněného návrhu, nebo jednomyslně, jestliže tak Komise neučinila. Schválí-li Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu, akt je přijatý.

   Po schválení se akt předkládá k podpisu předsedům a generálním tajemníkům Parlamentu a Rady a poté se zveřejní v Úředním věstníku.

   1. I když to není výslovně stanoveno Smlouvou, obecně platí, že kvalifikovaná většina Rady může návrh Komise zamítnout jako celek.
      Komise se smí kdykoli během prvního čtení rozhodnout, že svůj návrh stáhne nebo změní.
   2. Jestliže Rada neschválí všechny pozměňovací návrhy Parlamentu nebo má v úmyslu předložit vlastní změny, přijímá postoj v prvním čtení.
10. Znění postoje z prvního čtení se odesílá Parlamentu spolu s odůvodněným stanoviskem a případným prohlášením Rady či Komise pro uvedení v zápisu z jednání Rady. Komise o svém postoji informuje Parlament.
11. Parlament je o postoji Rady z prvního čtení zpravidla informován na plenárním zasedání, které následuje po formálním schválení postoje. Lhůty, které pro další fáze postupu stanovuje Smlouva, začínají běžet poté, co Parlament oznámí přijetí postoje Rady z prvního čtení v plénu (den po učiněném oznámení, které obvykle připadá na čtvrtek).
12. Kdykoli je to možné, probíhají v době mezi přijetím politické dohody a formálním oznámením o postoji Rady z prvního čtení neformální kontakty, jejichž účelem je usnadnit (včasnou) dohodu ve druhém čtení (známou také jako "dohodnutý postoj z prvního čtení").

Pozn. V případě, že spoluzákonodárci usilují o dosažení dohody v prvním čtení, často pořádají neformální setkání, jichž se účastní zástupci Parlamentu (zpravodaj a případně i stínoví zpravodajové), Rady (předseda pracovní skupiny či Coreperu) a Komise (oddělení, které je pro tento spis příslušné, a generální sekretariát Komise) - jedná se o tzv. třístranná jednání.

Cílem je zajistit, aby pozměňovací návrhy Parlamentu přijaté v plénu byly pro Radu přijatelné. Komise často v souvislosti s tímto kompromisním zněním plní úlohu zprostředkovatele a redaktora.