Legislativa EU #4 Druhé čtení v Evropském parlamentu
Celý text
Evropský parlament má na posouzení postoje Rady 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Postoj Rady se nejprve postupuje věcně příslušnému výboru, který připraví doporučení pro druhé čtení v Parlamentu. O doporučení, včetně případných pozměňovacích návrzích, jejichž počet je však omezený, se hlasuje v plénu. Druhé čtení může mít čtyři výsledky: 1) Parlament schválí postoj Rady a legislativní akt je přijat; 2) Parlament nestihne přijmout rozhodnutí ve stanovené lhůtě, čímž se legislativní akt považuje za přijatý ve znění pozměněném v prvním čtení Rady; 3) Parlament zamítne postoj Rady z prvního čtení, čímž legislativní akt není přijat a postup je ukončen; 4) Parlament předloží pozměňovací návrhy k postoji Rady z prvního čtení a postoupí svůj postoj Radě ke druhému čtení.
- Jestliže Rada s postojem Evropského parlamentu z prvního čtení nesouhlasí, přijímá postoj Rady přijatý v prvním čtení, který postoupí Parlamentu. Parlament obdrží rovněž sdělení Komise, v němž Komise vysvětluje svůj postoj k postoji Rady a důvod, proč ho podporuje nebo se proti němu staví.
- Dokumentace Parlamentu obsahuje:
- postoj Rady v prvním čtení
- veškerá prohlášení v zápisech z jednání Rady o přijetí společného postoje
- odůvodnění Rady týkající se přijetí společného postoje
- postoj Komise
- Po obdržení a ověření dokumentace učiní předseda na plenárním zasedání oznámení o obdržení postoje Rady z prvního čtení a sdělení Komise. Spis je automaticky postoupen příslušnému výboru, jímž je tentýž výbor jako v prvním čtení. Dokumenty jsou dostupné ve všech úředních jazycích.
- Na rozdíl od prvního čtení se na druhé čtení vztahují přísné lhůty. Parlament musí jednat do 3 měsíců (EP nebo Rada ovšem mohou požádat o prodloužení této lhůty na 4 měsíce). Zatímco Parlament pokládá za první den této lhůty oznámení o postoji Rady z prvního čtení učiněné na plenárním zasedání, Rada tuto lhůtu počítá ode dne přijetí postoje Rady z prvního čtení, což je v zásadě pondělí v týdnu, kdy probíhá plenární zasedání.
- Druhé čtení ve výboru je velmi podobné postupu v prvním čtení, ovšem s tím rozdílem, že textem, který se má změnit, je postoj Rady z prvního čtení a nikoli návrh Komise. Zprávu připravuje pouze příslušný výbor a nejsou přijímána žádná stanoviska jiných výborů.
- Rada může být vyzvána, aby svůj postoj představila na první schůzi příslušného výboru.
- Zpravodaj (obvykle tentýž poslanec EP, který sestavil zprávu pro první čtení) vypracuje návrh doporučení, tj. zprávu pro druhé čtení.
- Návrh doporučení obsahuje pozměňovací návrhy navrhované zpravodajem. Doplňující pozměňovací návrhy může předložit pouze řádný nebo náhradní člen příslušného výboru.
- Pro pozměňovací návrhy ve druhém čtení jsou ve výboru a v plénu stanovena omezení. Jsou přípustné pouze v případě, že mají za cíl:
- obnovit jako celek nebo částečně postoj přijatý Parlamentem v prvním čtení
- dosáhnout kompromisu mezi Parlamentem a Radou
- změnit část textu Rady, která nebyla zahrnuta do původního návrhu Komise nebo se od něho obsahově liší
- zohlednit nové skutečnosti nebo právní stav, které nastaly v době od prvního čtení
- Předseda příslušného výboru rozhodne o přípustnosti pozměňovacích návrhů.
- Pokud se v době od prvního čtení konaly volby do EP, může předseda rozhodnout, že omezení přípustnosti se neuplatní.
- Výbor může před přistoupením k hlasování požádat předsedu a zpravodaje o projednání pozměňovacích návrhů ve výboru za přítomnosti zástupce Rady a příslušného komisaře. Zpravodaj může na základě tohoto projednání předložit kompromisní pozměňovací návrhy.
- Výbor o pozměňovacích návrzích a doporučeních pro druhé čtení rozhoduje prostou většinou.
- Po ukončení hlasování ve výboru je doporučení předáno k projednání na plenárním zasedání.
- Doporučení navrhuje schválit, změnit nebo zamítnout postoj Rady v prvním čtení a zahrnuje krátké odůvodnění navrženého rozhodnutí.
- Postoj Rady a doporučení výboru ze druhého čtení jsou automaticky zařazeny do návrhu pořadu plenárního zasedání na středu před uplynutím lhůty pro druhé čtení v Parlamentu, ale může být projednáván i na dřívějším plenárním zasedání.
- Pozměňovací návrhy k projednání v plénu může předložit příslušný výbor, politická skupina nebo alespoň 40 poslanců.
- Pro pozměňovací návrhy k projednání v plénu a ve výboru existují tatáž omezení. Předseda parlamentu rozhodne o přípustnosti pozměňovacích návrhů předložených k projednání v plénu. Jeho rozhodnutí je konečné.
- Před hlasováním o pozměňovacích návrzích v plénu může předseda požádat Komisi o vyjádření, zda je bude ochotna přijmout.
- V takovém případě příslušný komisař v průběhu rozpravy v plénu, jež předchází hlasování, vysvětlí postoj, který k těmto pozměňovacím návrhům zaujímá Komise. Tak jako v případě prvního čtení, i v tomto případě je postoj Komise připraven skupinou pro interinstitucionální vztahy a následně schválen komisaři.
- K předložení svých připomínek může být vyzvána také Rada.
- Druhé čtení může mít tyto výsledky:
- zamítnutí postoje Rady z prvního čtení
- absence hlasování v Parlamentu ve stanovené lhůtě
- schválení postoje Rady z prvního čtení bez pozměňovacích návrhů (dohoda (na začátku) druhého čtení)
- předložení pozměňovacích návrhů k postoji Rady z prvního čtení Parlamentem
- Příslušný výbor, politická skupina nebo nejméně 40 poslanců může předložit návrh na zamítnutí postoje Rady. Návrh musí být přijat většinou všech poslanců Evropského parlamentu, tj. absolutní většinou. O takovém návrhu se jedná dříve, než se přistoupí ke hlasování o pozměňovacích návrzích.
- Zamítnutím postoje Rady v prvním čtení je legislativní postup ukončen. Lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. Do ledna 2015 se tak stalo jen jednou, a to v červenci 2005 v případě směrnice o softwarových patentech (směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem). Postoj Rady byl zamítnut naprostou většinou poslanců EP (648 proti 14, přičemž 18 poslanců se zdrželo hlasování), což tento návrh zničilo. Na základě tohoto případu vyvstala otázka, zda vůbec Komise může návrh, který prošel prvním čtením, stáhnout. Zatímco Komise tvrdí, že má právo stáhnout návrh v jakékoli fázi, Parlament a Rada namítají, že jakmile Rada přijme svůj postoj v prvním čtení, stává se základem pro další postup právě tento postoj, a nikoli návrh Komise; v důsledku toho Komise nemůže stáhnout text, jehož přestává být "vlastníkem"..
- Jestliže Parlament neučiní rozhodnutí do uplynutí lhůty, akt se považuje za přijatý v souladu s postojem Rady přijatým v prvním čtení.
- Jestliže Parlament schválí postoj Rady v prvním čtení bez pozměňovacích návrhů, musí tak učinit prostou většinou hlasujících poslanců.
- Jakmile je legislativní akt přijat, předkládá se k podpisu předsedovi a generálnímu tajemníkovi Parlamentu a Rady a poté se zveřejní v Úředním věstníku.
- Parlament může posléze k postoji Rady přijatému v prvním čtení předložit pozměňovací návrhy. Návrhy musejí splňovat kritéria stanovená pro druhé čtení a každý z nich musí být schválen absolutní většinou všech poslanců Parlamentu.
- O výsledku tohoto hlasování je informována Rada a Komise.
- Smlouva výslovně vyžaduje, aby Komise podala k pozměňovacím návrhům Parlamentu písemné stanovisko, a určuje, jaký typ hlasování se v Radě vyžaduje: má-li například Rada v úmyslu pozměňovací návrhy Parlamentu, k nimž Komise podala negativní stanovisko, schválit, musí tak učinit jednomyslně.
Komentáře
Okomentovat