Legislativa EU #1 Návrh Komise

Evropská komise připraví legislativní návrhy z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů EU či zemí nebo na základě občanské iniciativy, často po konzultaci s veřejností. Konečný návrh se předloží současně Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům a v některých případech Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru.

1. Řádný postup začíná předložením legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě..
2. Řádný legislativní postup se v současnosti uplatňuje v 85 stanovených politických oblastech pokrývajících většinu oblastí působnosti EU.
3. "Právo iniciativy" má Evropská komise. Ta odpovídá za předložení většiny legislativních návrhů. Parlament a Rada ovšem mohou Komisi požádat, aby předložila návrh, přičemž v několika jasně vymezených případech mohou návrhy předložit i jiné instituce.
4. Parlament může (většinou hlasů všech svých členů) požádat Komisi, aby předložila návrh v případě, kdy se domnívá, že jsou právní předpisy EU potřebné k provádění Smluv. Jestliže Komise odmítne návrh předložit, musí to zdůvodnit.
5. Rada usnášející se prostou většinou může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které ministři pokládají za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila vhodné návrhy.
6. Smlouvy umožňují zahájení řádného legislativního postupu v níže vymezených konkrétních případech:
   • z podnětu čtvrtiny členských států (soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce)
   • na doporučení Evropské centrální banky (určité články statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky)
   • na žádost Soudního dvora Evropské unie (zřizování specializovaných soudů připojených k Tribunálu, aby v prvním stupni jednaly a rozhodovaly o některých kategoriích žalob ve zvláštních oblastech, některá ustanovení statutu Soudního dvora Evropské unie)
   • na žádost Evropské investiční banky
7. Komise může předložit návrh také na základě Evropské občanské iniciativy.
8. Návrh Komise je výsledkem rozsáhlých konzultací, které lze vést různým způsobem (povinné provedení posouzení dopadu, zprávy vypracované odborníky, konzultace odborníků příslušných členských států, mezinárodních organizací či nevládních organizací, konzultace prostřednictvím bílých a zelených knih apod.).
9. Postup konzultace se zahajuje také mezi různými odděleními Komise, aby se tak zajistilo zohlednění všech aspektů předmětné záležitosti (konzultace mezi útvary).
10. Návrh komise je obvykle přijímán sborem členů Komise, a to buď na základě písemného postupu (bez diskuse mezi komisaři) nebo ústního postupu (dokumentace je diskutována sborem členů Komise) a je zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
11. Komise předkládá legislativní návrh (obvykle návrh nařízení, směrnice či rozhodnutí) Evropskému parlamentu a Radě, ale také všem vnitrostátním parlamentům v EU a případně Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru.

Úloha vnitrostátních parlamentů

1. Podle protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů a protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality ve Smlouvě o Evropské unii mohou vnitrostátní parlamenty vydat ve lhůtě osmi týdnů odůvodněné stanovisko, jestliže se domnívají, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity. Každý vnitrostátní parlament má dva hlasy. V dvoukomorovém parlamentním systému má každá komora jeden hlas.
2. Je-li alespoň 1/3 vnitrostátních parlamentů toho názoru, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, musí být návrh přezkoumán ("žlutá karta"). Tento práh se snižuje na ¼ u legislativního návrhu, který byl předložen na základě článku 76 Smlouvy o fungování EU (soudní spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce). Po přezkoumání na základě "žluté karty" se může orgán, který je autorem návrhu (obvykle Komise), rozhodnout, zda legislativní akt zachová, změní nebo stáhne.
3. Pokud je dále v rámci řádného legislativního postupu prostá většina vnitrostátních parlamentů toho názoru, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity, musí být návrh přezkoumán ("oranžová karta"). Po takovém přezkoumání může Komise rozhodnout, že návrh zachová, změní nebo jej stáhne. V případě, že se Komise rozhodne návrh zachovat, musí svůj postoj zdůvodnit. Evropský parlament a Rada poté musejí před ukončením prvního čtení zvážit, zda je návrh v souladu se zásadou subsidiarity. Pokud Parlament prostou většinou hlasů svých poslanců a Rada 55% většinou svých členů usoudí, že návrh není v souladu se zásadou subsidiarity, návrh zaniká.

Stanoviska Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru

1. Komise a Rada musejí některé otázky konzultovat s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů, ale také s nimi konzultují i v případě, že to Rada uzná za vhodné. Hospodářský a sociální výbor musí například vydat své stanovisko k hospodářské a sociální politice a Výbor regionů musí být konzultován v otázkách životního prostředí, vzdělání a dopravy. Rada a Komise mohou pro předložení stanovisek stanovit časovou lhůtu. Tuto možnost konzultovat s oběma výbory má rovněž Evropský parlament. Výbory kromě toho mohou vydávat stanoviska z vlastního podnětu.