Legislativa EU #6 Dohodovací řízení

Celý text
Do 6 týdnů (s možností prodloužení na 8) od zamítnutí postoje Parlamentu z druhého čtení Radou, svolají předsedové Rady a Evropského parlamentu dohodovací výbor tvořen stejným počtem poslanců EP a zástupců Rady. Dohodovací výbor má na přijetí rozhodnutí o společném návrhu, který se zakládá na postojích Parlamentu a Rady z druhého čtení, 6 týdnů (s možností prodloužení na 8). V případě, že dohodovací výbor 1) společný návrh neschválí, navrhovaný legislativní akt zaniká a postup se ukončí. V případě, že dohodovací výbor 2) společný návrh schválí, postupuje se ke třetímu čtení Evropskému parlamentu a Radě.
  1. Jestliže Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení neschválí, je svolán dohodovací výbor.
  2. V rámci dohodovacího výboru probíhá přímé jednání mezi dvěma normotvornými orgány (Evropským parlamentem a Radou) s cílem dosáhnout dohody ve formě společného návrhu.
  3. Dohodovací výbor musí být svolán do 6, případně 8 týdnů (bylo-li prodloužení této lhůty schváleno), od ukončení druhého čtení v Radě a oficiálního uvědomění Parlamentu o tom, že Rada pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení nepřijímá.
  4. Každý legislativní návrh, který vyžaduje dohodovací řízení, je v rámci konkrétního dohodovacího výboru projednáván zvlášť.
  5. Dohodovací výbor svolává předseda Rady se souhlasem předsedy Parlamentu. Tento výbor je považován za svolaný dnem konání jeho první schůze.
  6. Výbor má ode dne konání první schůze 6 týdnů na to, aby vyjednal a schválil společný návrh, přičemž tuto lhůtu lze z podnětu Parlamentu nebo Rady a vzájemnou dohodou mezi oběma orgány prodloužit o další 2 týdny.
  7. Výbor před oficiálním zahájením své práce vede přípravná třístranná jednání a technická jednání. Výbor tato jednání započne, jakmile je zřejmé, že rada pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení nepřijme. Schůze dohodovacího výboru mohou být přerušeny třístrannými jednáními.
  8. Třístranná a technická jednání dávají dohromady malé týmy vyjednavačů z Parlamentu, Rady a Komise, přičemž každý z těchto týmů podává zprávy své příslušné delegaci v rámci dohodovacího výboru.
  9. Parlament je v třístranných jednáních zastoupen předsedou delegace v dohodovacím výboru, předsedou příslušného parlamentního výboru a zpravodajem, jemuž jsou nápomocni členové parlamentního sekretariátu pro dohodovací řízení a případně jeden člen právní služby.
  10. Rada je zastoupena zástupcem stálého zástupce nebo stálým zástupcem (předsedou Coreperu I resp. II) členského státu, který má předsednictví, jemuž jsou nápomocni členové sekretariátu Rady, včetně její právní služby.
  11. Evropská komise je zastoupena generálním ředitelem oddělení, které bylo daným spisem pověřeno, jemuž jsou nápomocni odborníci, právní služba a správní oddělení Komise.
  12. Neformálních technických třístranných jednání se obvykle účastní odborníci a úředníci těchto tří orgánů.
  13. Třístranná jednání jsou založena na "pracovním dokumentu ve čtyřech sloupcích", v němž jsou vyjádřeny postoje Parlamentu a Rady:
    1. postoj Rady přijatý v prvním čtení
    2. pozměňovací návrhy Parlamentu z druhého čtení
    3. postoj Rady k pozměňovacím návrhům Parlamentu (přijetí, zamítnutí nebo případně kompromisní znění)
    4. postoj delegace Parlamentu k návrhům Rady.
  14. Obě delegace hledají v průběhu jednání kompromis k těm pozměňovacím návrhům, které se značně odlišují. Za tímto účelem může být požadována dodatečná podrobná práce na návrzích v malých pracovních skupinách na politické či technické úrovni.
  15. Výsledky každého třístranného jednání předloží příslušní vyjednavači delegacím Parlamentu a Rady ke schválení a v případě potřeby se dohodnou další třístranná jednání nebo neformální schůzky.
  16. Dohodovací výbor jako takový se skládá ze dvou delegací o stejném počtu zástupců: delegace Evropského parlamentu a delegace Rady.
    1. Delegaci Rady tvoří zástupce každého členského státu (ministři nebo mnohem častěji členové Výboru stálých zástupců vlád členských států Coreperu). Delegaci Rady předsedá ministr, který předsedá Radě, která je tímto spisem pověřená. Delegace Rady jedná kvalifikovanou většinou, vyjma oblastí, u nichž Smlouva vyžaduje jednomyslnost.
    2. Delegaci Parlamentu tvoří stejný počet poslanců EP a jejich zástupců (tj. 28 + 28), kteří mohou volit pouze tehdy, je-li poslanec jejich politické skupiny nepřítomen. Stálými členy dohodovacího výboru jsou tři místopředsedové EP, kteří se v úloze předsedání výboru střídají. Zbývajících 25 poslanců EP v delegaci je jmenováno politickými skupinami, v poměru k velikosti každé této skupiny v Parlamentu. Většina je obvykle vybrána z parlamentního výboru, který je pro daný spis příslušný. Delegace se ve většině případů snaží jednat na základě konsensu. Při hlasování jsou rozhodnutí delegace přijímána většinou hlasů všech svých členů (tj. v současné době 15 hlasů). Více informací o delegaci Parlamentu v dohodovacím výboru lze najít níže.
    3. Jednání dohodovacího výboru se účastní také Komise zastoupena v zásadě komisařem, který byl spisem pověřen, a jehož úkolem je dosáhnout sblížení postojů Parlamentu a Rady.
  17. Stejně jako v případě třístranných jednání i v dohodovacím výboru je hlavním nástrojem společný pracovní dokument ve čtyřech sloupcích (viz bod 13), který byl přeložen do všech úředních jazyků. Výbor má rovněž k dispozici návrh Komise a její stanovisko k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení.
  18. Dohodovacímu výboru předsedá místopředseda Parlamentu společně s ministrem členského státu, který má předsednictví. Výbor se schází střídavě v prostorách Parlamentu a Rady, zejména pak v Bruselu.
  19. Většina schůzí dohodovacího výboru začíná třístranným jednáním, na němž oba normotvůrci vyjasňují své postoje na základě mandátů, jež jim svěřily jejich příslušné orgány. Komise se tato jednání snaží usnadnit.
  20. Orgán, který pořádá první schůzi dohodovacího výboru, je odpovědný za úpravu společného návrhu a průvodní dopis a po definitivním přijetí legislativního aktu Parlamentem a Radou také za jeho podepsání předsedy obou orgánů a následně za jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
  21. Jestliže delegace Parlamentu a Rady nedosáhnou v dohodovacím výboru dohody, celý návrh zaniká. Nový postup lze znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. Až do ledna 2015 dohodovací výbor nedosáhl dohody o společném návrhu pouze ve čtyřech případech ("Hlasová telefonní komunikace" (1994), "Výbor pro cenné papíry" (1998), "Směrnice o pracovní době" (2009) a "Nařízení o nových potravinách"(2011)).
    http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2004/0209
    http://www.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?lang=en&reference=2008/0002
  22. Jestliže delegace Parlamentu a Rady dosáhnou kompromisu, musí dohodovací výbor schválit "společný návrh". Delegace Rady tento návrh schvaluje kvalifikovanou většinou (nebo jednomyslně v případech stanovených Smlouvou), zatímco delegace Parlamentu hlasuje prostou většinou všech svých členů.
  23. Jakmile je dosaženo dohody o společném návrhu v dohodovacím výboru (či následně ve formě výměny dopisů mezi spolupředsedy výboru), generální sekretariát orgánu, v jehož prostorách se konala první schůze, připraví návrh legislativního textu, a to v zásadě v jazyce, kterým se komunikovalo při jednáních. Prozatímní znění se po ukončení jednání neprodleně vyvěsí na webové stránky Parlamentu:http://www.europarl.europa.eu/code/default_cs.htm.
  24. Po provedení právně-jazykové revize se dokument zpřístupní ve všech úředních jazycích EU.
  25. Spolupředsedové dohodovacího výboru zašlou společný návrh spolu s průvodním dopisem předsedovi Parlamentu a úřadujícímu předsedovi Rady. K tomuto dopisu jsou přiložena všechna prohlášení orgánů. Tento dopis je pro informaci zaslán také zástupci Komise, který se jednání výboru účastnil.
  26. Dohodu dosaženou v dohodovacím výboru musí potvrdit jak celý Parlament, tak Rada. Tyto dva orgány hlasují o příslušném znění společného návrhu zvlášť, bez jakékoli možnosti jej dále pozměnit.

DELEGACE PARLAMENTU V DOHODOVACÍM ŘÍZENÍ

  1. EP je v dohodovacím řízení zastoupen delegací sestávající ze stejného počtu členů, jako má Rada. Delegace je jmenována samostatně pro každý dohodovací postup. Jejím úkolem je zastoupit celý Parlament při jednáních s Radou.
  2. Na začátku každého volebního období nebo pokud dojde v průběhu volebního období v celkovém politickém složení Evropského parlamentu k větším změnám, Konference předsedů určí politické složení delegace v dohodovacím výboru v souladu s relativní silou politických skupin.
  3. Na základě současného politického složení Parlamentu, které je výsledkem voleb v květnu 2014 mají parlamentní delegace v dohodovacím výboru toto složení:
    • EPP: 9 členů
    • S&D: 8 členů
    • ECR: 3 členové
    • ALDE: 2 členové
    • GUE/NGL: 2 členové
    • Zelení: 2 členové
    • EFDD: 2 členové
  4. Tři dotčení místopředsedové mající za dohodovací řízení zvláštní odpovědnost jsou zahrnuti do každé delegace a do kvóty členů každé politické skupiny. Každé delegaci předsedá jeden z těchto tří místopředsedů. Dohodnou se mezi sebou, kdo bude odpovědný za které dohodovací řízení a kdo bude v důsledku toho předsedat které delegaci. Zpravodaj a předseda příslušného parlamentního výboru jsou rovněž členy delegace ex officio a jsou zahrnuti do kvóty svých politických skupin.
  5. Zbývající členové delegace jsou jmenováni jednotlivými politickými skupinami pro konkrétní dohodovací řízení. Většina z nich je z příslušného výboru nebo z výborů, které poskytly stanovisko. Pokud se použije postup s přidruženými výbory, je členem parlamentní delegace zpravodaj každého přidruženého výboru. Politické skupiny musejí také jmenovat stejný počet náhradních členů, kteří se mohou aktivně účastnit jednání delegace, ale hlasovat mohou pouze v případě, že nahrazují plnoprávného člena.
Organizace delegace
  1. Aby mohla započat třístranná jednání, uspořádá delegace Parlamentu ustavující schůzi, jejímž úkolem je poskytnout mandát vyjednávacímu týmu (obvykle místopředsedovi jako předsedovi delegace, předsedovi příslušného výboru a zpravodaji / zpravodajům).
  2. Komise se účastní této ustavující schůze i všech následujících schůzí delegace Parlamentu. Očekává se, že její zástupci představí a vysvětlí stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu ze druhého čtení a případně informují o vývoji v Radě, je-li jim znám.
  3. Členové delegace sledují průběžně na jednotlivých schůzích, jak dohodovací řízení pokračuje.
  4. Hlavním cílem schůzí delegace je aktualizace mandátu vyjednávacího týmu a diskuse o kompromisních zněních. Dohoda ohledně určitých pozměňovacích návrhů nebo kompromisních návrhů je dosažena na základě všeobecného souhlasu. Jestliže některé otázky zůstávají nevyřešeny, dá delegace vyjednávacímu týmu pokyny, jimiž se má při dalším jednání s Radou řídit. Parlamentní delegace zvažuje také procesní záležitosti, např. zda je potřeba dohodnout další schůzku třístranných jednání nebo zda je možno svolat dohodovací výbor a pokud ano, tak kdy.
  5. Delegace na konci postupu dohodu, jíž bylo v dohodovacím řízení dosaženo, formálně schválí nebo zamítne. Delegace se snaží jednat na základě konsensu. V případě, že je třeba hlasovat, vyžaduje schválení podporu absolutní většiny členů (nejméně 15 z celkových 28).
  6. Delegaci je nápomocna správa Parlamentu, sekretariát pro dohodovací řízení a postup spolurozhodování a speciální služby, jakými je právní služba, právníci-lingvisté a tisková služba.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Trump se pasoval na odborníka na obchod.