Jaké utopie nabízí společnost neoliberálních zdatností?

Peter Sloterdijk předložil svého času utopický návrh s názvem Daňová reforma v duchu "dáti".  V souvislosti s neřešením vleklé krize daňových reforem doporučil zbavit stát role vymahače daní a zavedením dobrovolné daně umožnit vznik nových etických norem. Navrhl upustit od vymáhání daně způsobem středověkého absolutismu a zrušením daňového vazalství vytvořit nový vztah občana vůči státu. Připustit možnost občanské společnosti založené na nové dárcovské kultuře. Kultuře, nepostavené na podezření z kolektivního sobectví a vycházející z domněnky,  že daňově aktivní občané neodmítnou dobrovolnou účast na státním rozpočtu. Tedy na kultuře státní moci, která nevyvolává pocity nevyhnutelného zla.

---

Sloterdijk tehdy narazil na ostrou kritiku těch, kteří zásadně nevěří, že by v sociální oblasti mohlo vzniknout něco dobrého a spolehlivého na základě dobrovolnosti.  Ve své aktuálně zveřejněné odpovědi kritikům, nazvané  Proč mám pravdu, označuje své odpůrce za partyzány realismu, domněle bystrozraké a  přitom slepé vůči psychopolitickým nárokům moderního sociálního systému. Domnělý realismus našeptává partyzánům, že jakmile bude občanům dána svoboda uspořádání svých fiskálních odvodů státu, veškerá sociální soudržnost se nutně rozpadne do miliónů autisticky nenasytných atomů. Vytkl svým odpůrcům, že takto nejsou schopni vyprostit se ze zajetí stereotypu třídní nenávisti minulého a předmimulého století a vnímat občanskou společnost jinak než jako mozaiku agentů vlastní zištnosti.

Z tohoto pohledu Sloterdijk také vysvětluje politickou a ideovou prázdnotu všech politických partají, které stále zůstávají v zajetí ressentimentem diktované sociálfilosofie.  V tradičních projevech nespokojenosti se sice pohybují jako ryba ve vodě, ale v prostoru pozitivistických psychopolitických ctností zřetelně kulhají. Parlamentní strany se musí naučit nově používat slova "dávat" a "velkorysost". Jedině tak mohou nabídnout žádané, době odpovídající sociálněetické podněty a politicky získat bezradné občanstvo. 

Mnohé z této kritiky, shrnuté v prohlášení - čím hlouběji se dnes díváme do leva i prava, tím reakcionářštější  koncepty k nám vzhlíží - platí i dnes a zde.