Národ v sobě

včera v noci se na Psu odehrála zajímavá diskuse pánů Vandase a JOhna a já myslím, že by byla škoda, aby zapadla. Jest mi velikým potěšením se svolením pana Vandase i pana Johna tu část rozhovoru "přetisknout"

Národ v sobě: byla satiricky překřtěná varianta hesla v době hádek při stavbě Národního divadla. Hádky byly natolik vyostřené, že došlo jednu dobu k zastavení stavby. Ve skutečnosti šlo ve sporu o peníze, ale argumenty byly umně skryty v různých ideových názorech levého a pravého křídla.

Podobnost čistě náhodná?

---

Re: Národ v sobě:
Autor: P. Vandas Datum: 04.01.2011 22:14
Trochu o tom sporu něco vím. Snažili se pražští radní, ze stavební komise, nejen kecat Hynaisovi do postav na oponě, kde si určovali, který radní bude stát, tu i onde, ale protože je Hynais poslal do pr.. tak mu ani tu oponu nechtěli zaplatit, a zaplatili pouze část, když pohrozil, že ji odveze raději do své Paříže. To, že se snažili poštvat proti sobě architekta Zítka a jeho partnera architekta Schultze, byla podlost. Po požáru zadali práci,už jen Schultzovi a na druhé otevření Zítka, ani nepozvali. Tak se u nás tradičně dělá pražská kulturní politika. Drobností na okraj, je epizoda, když vyčetli Smetanovi, jeho německou manželku a Dvořáka odmítali, jako amerického odrodilce. Naopak pomluva, že od svého geniálního díla byl neprávem odstaven, miláček levice Mikoláš Aleš, se ukázala lichou. Ač zvítězil se svými návrhy na lunety, musel podle jeho kartonů provést malby Ženíšek, neb Aleš chlastal tak velice, že práce na plátnech, nebyl schopen. Co však považuji za nejveselejší, je málo vnímaný fakt, že celá obrazová i sochařská výzdoba ND, je založena na zfalšované mytologii, tak krásně vyvedené v rukopisech Královédvorském a Zelenohorském. Národu to nikdy nevadilo a nevadí dodnes. I to vypovídá o našem vztahu k dějinám a k umění.

reagovat
Nojo, tak to bylo, bohužel. A kdyby jen tohle.:
Autor: R. John Datum: 04.01.2011 22:48
Smetnovi vyčítali jeho nádhernou rannou tvorbu, prý je "německá" tak jim chudák pronásledovaný manželkou a pseudokritiky vyhověl a začal psát "po jejich". Všude cpal štěbence, lidovku jim tam zakomponoval , stejně se nezavděčil, odkopli ho, šmejdi. Jinak z dopisů jeho současníků, klavíristů, exelentních, jako byl Bülow víme, že Smetana byl absolutní virtuos a zejména nejlepší interpret Bethovena té doby. I nejtěžší party Lisztovi mu nečinili ten nejmenší problém. Nakonec "Vltava" pro dva klavíry je něco úžasného.

Jinak jsem byl v Národním, na podzim a očumaval , a víte čeho jsem si všiml ? Ta figura jinocha nahoře , držící korunu můz, snad, tak má pravou nohu delší od kolene k patě , než tělo. Není to moc vidět, před tou dlouhou má pravou lehce pokrčenou, takže to tak "neřve" a je to k přehlédnutí. Schválně se pane Vandasi mrkněte na nějakou větší fotku opony, až Vás to praští do očí. Ale to jen jako zajímavost. Asi to perspektivně nevyšlo, tak tu levou trošku mistr nátáhl. :-))

reagovat
Re: Nojo, tak to bylo, bohužel. A kdyby jen tohle.:
Autor: P. Vandas Datum: 04.01.2011 22:59
Pane Johne, nevšiml jsem si toho, ani ani při pohledu na mizernou reprodukci to nevnímám rušivě, ale až půjdu do Národního podívám se na to podrobně. Jinak perspektivní deformaci, používali malíři i sochaři často záměrně, jednak proto, že počítali s pohledem diváka jen z preferovaných směrů, či pro zvýšení dynamiky a hloubky perspektivy a zvýšení vizuálního účinku. Známá je deformace postavy u sochy Davida, od Michelangela, který má deformované proporce, neb byl komponován na pohled ze zdola a tak , když jej pozorovatel vidí z předu, má ruce dlouhé jak šimpanz, až ke kolenům.

reagovat
Máte pravdu s tou perspektivou, ale píši vám to jako jistou "libůstku".:
Autor: R. John Datum: 04.01.2011 23:23
Znáte pane Vandasi bratry Liebscheri a Kašpara ? To byli kreslíři od pánaboha, jak se říká. Čeští "Coroti", a to nepřeháním. A ještě Vás potěším, když jdeme na Olšany, vždy nesu tak padesát svíček, dávám je k Erbenovi, malíři Čermákovi, Mánesům , ti mají hrob hnedka proti hrobce Vojtěcha Lanny, největší hrobka na Olšanech, taky zdevastovaná, jako ostatně mnoho věcí. Takže takhle já neznaboh světím svátky. Ona funerální plastika je někdy nadherná. viz třeba Hrdličkův pomník hned u hlavního vchodu, to je tedy nádherné dílo. byla by to ozdoba nejedné galerie. Jo, na Nový rok nás tam zamkli, to byla prča. Mohl jsem to vzít přes plot, jako jindá, ale byli jsme dost dobře oblečeni, tak jsme radši šli k hlavní bráně,tam je "varta", tak nám odemkli. Jen jsem měl dost strach, aby nás nějaký bojácný strážný neodbouch. :-))

reagovat
Re: Máte pravdu s tou perspektivou, ale píši vám to jako jistou "libůstku".:
Autor: P. Vandas Datum: 04.01.2011 23:34
To si pište, že je znám, Adolfa a Karla. Ty jejich nádherné ilustrace Augusta Sedláčka,Hrady a Tvrze Království českého, to je bašta, mám jich asi 8 dílů. A Kašpara toho znám jako ilustrátora Kwětů českých a spousty knížek. Liebschery mám však blíže k srdci, z ilustrátorů vidím nejvýše, Zdeňka Buriana. Já na hřbitovy chodím nerad, působí na mne moc tísnivě.

reagovat
Re: Máte pravdu s tou perspektivou, ale píši vám to jako jistou "libůstku".:
Autor: P. Vandas Datum: 04.01.2011 23:50
Musím se Vám svěřit též s dost bizarní myšlenkou. Týká se Marolda. Ten je brán v našich dějinách umění jaksi šmahem a s ne příliš velkým významem. Myslím, že neprávem. Srovnáme-li jej s dnešními , ne příliš povedenými pokusy umělců při hledání nových forem, zdá se mi Marold na svou dobu nesmírným revolucionářem. Už jen volba zobrazení formou cykloramy, byla převratným pokusem o zvýšení účinku malby na diváka, navíc byla úspěšným pokusem zajistit klasické malbě i třetí rozměr, který ji proti soše vždy znevýhodňoval, k tomu když vidíme i to, ve hmotách provedené, předpolí malby scénickými prostředky dovolím si srovnat marolda s dnešními pokusy převést film do 3D formy. Marold je podle mne genius, který předstihl dobu a česká historie mu přidělila neprávem opovrhované místo téměř divadelního malíře. Marold je hrubě nedoceněn.

reagovat
marold se dlouhou dobu živil jako kreslíř momentek do novin v Paříži:
Autor: R. John Datum: 05.01.2011 00:15
tak nabyl skvělé zručnosti . Ale ono to bylo v tom "rybníčku" těžké se prosadit. Nikoliv snad kvalitou, ale klany byly i tehdá. Kdo ovládal Akademii, ten velel, kdo se lišil, šel z kola ven. Čermák odchází do Mnichova, Mánesové utíkají z Akademie, nebyla to tedy selanka, to Vám povím. Akademii ovládli "Nazaréni" , když byl ředitelem Tkadlík, kdo nechtěl malovat a kreslit jako oni, měl smůlu. Ale mám knihu kreseb Tkadlíka, není to vůbec špatné, cit pro linku, lehce nahozeno, zejména z jeho italské cesty. A zase jsme u lidských vlastností. A co Whistler ? Můj oblíbenec, respektive jeden z mnoha a mnoha. A jeho první soud v dějinách umění s kritikem Raskinem, který když se oženil v padesáti a uviděl ohan bí své choti, tak dostal nervový záchvat. :-)))))))) Ale to jen pro odlehčení píši, aby i troška legrandy byla. Ale ten spor před soudem stojí za to si přečíst. Vynikající sentence od obou protagonistů.