Protiunijní používají strašáka Bruselu k tomu, aby odvedli pozornost občanů od faktu, že v EU o nich spolurozhodují jejich jimi volení premiéři v Radě, že spolurozhodují jejich jimi volení poslanci v EP a spolurozhoduje voleným parlamentem volená EK. A teď příjde to hlavní. Protiunijní říkají, my nechceme předávat pravomoci zlému, nikým nevolenému Bruselu (ani slovo o EP+EK+Rada) a tím de facto udržují demokratické deficity, které pak následně kritizují. K demokracii patří to, že rozhoduje většina, nikoliv to, že menšina vetuje Ota Jelínek 81805 sice stále vysoce oceňuji britské pojetí demokracie, nicméně postoj současných britských představitelů je pro mne značným zklamáním: 1) Na Davidu Cameronovi oceňuji jeho zásadový postoj, kdy jako leader kampaně za setrvání Velké Británie v EU oznámil po Brexitu svou rezignaci, nicméně fakt nechápu, proč ještě ve středu Cameron vyhlašoval, že ve své premiérské funkci setrvá bez ohledu na výsledek Brexitu - myslím si, že Cameron měl už před ref...

Celý text Společný návrh se odesílá ke schválení současně Parlamentu a Radě. Přijímání rozhodnutí nepodléhá žádnému konkrétnímu pořadí. Spoluzákonodárci mají 6 (po společné dohodě 8) týdnů na rozhodnutí, přičemž text nesmějí měnit. V Parlamentu se o společném návrhu nejdříve vede rozprava na plenárním zasedání a teprve poté se o něm hlasuje. V případě, že Parlament a Rada společný návrh schválí, je legislativní akt přijat. V případě, že jeden z nich nebo oba orgány návrh zamítnou nebo ho neprojednají včas, legislativní akt zaniká a postup je ukončen. Lze jej znovu zahájit pouze novým návrhem Komise. V případě, že dohodovací výbor společný návrh schválí, celý Evropský parlament a Rada musí návrh schválit ve třetím čtení. Oba orgány hlasují o společném návrhu samostatně, není nikterak možné jej dále pozměnit. Po úspěšném ukončení dohodovacího řízení je na základě společného pracovního dokumentu a všech úprav dohodnutých v dohodovacím řízení připraven společný návrh. Nejdříve je vytvořen...

Celý text Do 6 týdnů (s možností prodloužení na 8) od zamítnutí postoje Parlamentu z druhého čtení Radou, svolají předsedové Rady a Evropského parlamentu dohodovací výbor tvořen stejným počtem poslanců EP a zástupců Rady. Dohodovací výbor má na přijetí rozhodnutí o společném návrhu, který se zakládá na postojích Parlamentu a Rady z druhého čtení, 6 týdnů (s možností prodloužení na 8). V případě, že dohodovací výbor 1) společný návrh neschválí, navrhovaný legislativní akt zaniká a postup se ukončí. V případě, že dohodovací výbor 2) společný návrh schválí, postupuje se ke třetímu čtení Evropskému parlamentu a Radě. Jestliže Rada všechny pozměňovací návrhy Parlamentu ve druhém čtení neschválí, je svolán dohodovací výbor. V rámci dohodovacího výboru probíhá přímé jednání mezi dvěma normotvornými orgány (Evropským parlamentem a Radou) s cílem dosáhnout dohody ve formě společného návrhu. Dohodovací výbor musí být svolán do 6, případně 8 týdnů (bylo-li prodloužení této lhůty schváleno), od u...

Celý text Rada má na posouzení postoje Parlamentu z druhého čtení 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Rada je rovněž informována o postoji Evropské komise k pozměňovacím návrhům Parlamentu z druhého čtení. Rada buď 1) schválí pozměňovací návrhy Parlamentu, čímž se legislativní akt považuje za schválený, nebo 2) všechny pozměňovací návrhy neschválí. V takovém případě svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Parlamentu schůzi dohodovacího výboru. Radě začíná běžet lhůta pro druhé čtení poté, co obdržela pozměňovací návrhy Evropského parlamentu z druhého čtení ve všech úředních jazycích. Rada má nyní 3, případně 4 měsíce na to, aby jednala. Rada může pozměňovací návrhy Parlamentu přijmout nebo zamítnout. Dříve, než učiní své rozhodnutí, obdrží stanovisko Komise. Postup se podobá přípravě postoje Rady v prvním čtení: příslušná pracovní skupina připraví postoj, který je předložen Coreperu a přijat Radou. Aby byla jednání úspěšná, Parlament a Rada zahájí jednání o druh...

Celý text Evropský parlament má na posouzení postoje Rady 3 měsíce, které lze případně prodloužit až na 4 měsíce. Postoj Rady se nejprve postupuje věcně příslušnému výboru, který připraví doporučení pro druhé čtení v Parlamentu. O doporučení, včetně případných pozměňovacích návrzích, jejichž počet je však omezený, se hlasuje v plénu. Druhé čtení může mít čtyři výsledky: 1) Parlament schválí postoj Rady a legislativní akt je přijat; 2) Parlament nestihne přijmout rozhodnutí ve stanovené lhůtě, čímž se legislativní akt považuje za přijatý ve znění pozměněném v prvním čtení Rady; 3) Parlament zamítne postoj Rady z prvního čtení, čímž legislativní akt není přijat a postup je ukončen; 4) Parlament předloží pozměňovací návrhy k postoji Rady z prvního čtení a postoupí svůj postoj Radě ke druhému čtení. Jestliže Rada s postojem Evropského parlamentu z prvního čtení nesouhlasí, přijímá postoj Rady přijatý v prvním čtení, který postoupí Parlamentu. Parlament obdrží rovněž sdělení Komise, v něm...

Celý text Přípravné práce v Radě probíhají souběžně s prvním čtením Parlamentu, ovšem Rada může formálně uskutečnit své první čtení pouze na základě postoje Parlamentu. Rada může: 1) schválit postoj EP, čímž se legislativní akt považuje za schválený; nebo 2) přijmout změny k postoji Parlamentu, čímž Rada vydává svůj postoj přijatý v prvnímu čtení, který je poté zaslán Parlamentu ke druhému čtení. Návrh Komise se odesílá současně Radě a Evropskému parlamentu. Přípravné práce v Radě tak probíhají souběžně s Evropským parlamentem, Rada ovšem může svůj postoj přijmout teprve po jednání Parlamentu. Orgány jsou vybízeny k výměně informací o postupu a harmonogramu jednání v rámci řádného legislativního postupu. Pro první čtení v Radě není stanovena žádná lhůta, stejně jako v případě Parlamentu. Rozhodnutí Rady jsou připravována v rámci zvláštních pracovních skupin tvořených zástupci členských států, jimž předsedá zástupce země vykonávající šestiměsíční rotující předsednictví, přičemž jim po...

Celý text Předseda Evropského parlamentu návrh postoupí parlamentnímu výboru, který jmenuje zpravodaje odpovědného za návrh zprávy obsahující pozměňovací návrhy k navrženému znění. Výbor hlasuje o této zprávě a o všech pozměňovacích návrzích, které k ní předložili ostatní poslanci, hlasuje. Evropský parlament poté vede rozpravu a hlasuje o legislativním návrhu v plénu na základě zprávy výboru a pozměňovacích návrhů. Výsledkem je postoj Parlamentu. Parlament může návrh schválit beze změn nebo předložit pozměňovací návrhy. Ve výjimečných případech může předseda požádat Komisi, aby svůj návrh stáhla. Postoj Parlamentu z prvního čtení se postupuje Radě. Po doručení legislativního návrhu Komise Evropskému parlamentu, předseda po konzultaci s příslušnými technickými útvary přidělí návrh příslušnému výboru. Výběr výboru závisí na předmětu, jehož se návrh týká. Jestliže se předmět týká i jiných výborů, může být možnost vyjádřit své stanovisko poskytnuta také těmto výborům. Jestliže nastane k...

Evropská komise připraví legislativní návrhy z vlastního podnětu nebo na žádost jiných orgánů EU či zemí nebo na základě občanské iniciativy, často po konzultaci s veřejností. Konečný návrh se předloží současně Evropskému parlamentu, Radě a vnitrostátním parlamentům a v některých případech Výboru regionů a Hospodářskému a sociálnímu výboru. Řádný postup začíná předložením legislativního návrhu Evropskému parlamentu a Radě.. Řádný legislativní postup se v současnosti uplatňuje v 85 stanovených politických oblastech pokrývajících většinu oblastí působnosti EU. "Právo iniciativy" má Evropská komise. Ta odpovídá za předložení většiny legislativních návrhů. Parlament a Rada ovšem mohou Komisi požádat, aby předložila návrh, přičemž v několika jasně vymezených případech mohou návrhy předložit i jiné instituce. Parlament může (většinou hlasů všech svých členů) požádat Komisi, aby předložila návrh v případě, kdy se domnívá, že jsou právní předpisy EU potřebné k provádění Smluv. Jestli...

Takže Britové jsou protekcionisti, v EU nemají co pohledávat. Byla chyba Francie, že je tam napotřetí pustila. Kdyby GB neutekla jako první z EFTA, mohla mít EHP jako ostatní země EFTA. To jest mohla za přístup platit do kohezních fondů a povinně přejímat legislativu EU jako ostatní země EFTA já mám tak zásadní pochybnosti o tom, že jsou voliči schopni rozhodovat tak složitý problém INFORMOVANĚ, že nechápu, že bylo použito referendum. Pokud chtěli vystoupit, měl o tom rozhodovat parlament. Když vidím, kolik lidí i tu žere ty všechny fejky o banánech, okurkách atd, které na ně vypustil primárně britský bulvár a ochotně je přejímal další tisk, tak se děsím každého treperenda, ve kterém budou rozhodovat i o mně Británie zapomněla na konzervativní, co je osvědčené, to je dobré. Oni mají vynikající parlamentarismus a uchýlili se k něčemu, v čem tradici nemají. Švýcaři jsou zvyklí na referenda i na to, že si nesou jejich následky dlouhodobě. Proto se neuchylují k protestním hlasům a rozhoduj...

Za poslední dva dny obchodování byly umazány za poslední dva dny obchodování byly umazány 3 biliony dolarů občanů, měst, obcí, penzijních fondů atd.....

http://indy100.independent.co.uk/article/8-of-the-most-misleading-promises-of-the-vote-leave-campaign-ranked-in-order-of-preposterousness--WyxD59VO3Nb?utm_source=indy&utm_medium=top5&utm_campaign=i100 související http://www.independent.co.uk/news/uk/politics/brexit-eu-referendum-result-lib-dems-remain-liberal-democrats-live-policy-stay-leave-a7103186.html http://indy100.independent.co.uk/article/the-mail-has-explained-what-brexit-means-and-its-readers-seem-shocked--Z1772TI4aNW http://www.dailymail.co.uk/news/article-3659137/So-does-mean-Brexit-affect-holiday-money-mortgages-passports-health-cover.html a jak to mladým podělali

Zatímco se celý svět vzpamatovává z převratného britského referenda o opuštění EU a představitelé kampaně pro brexit jásají nad svým vítězstvím, zdá se, že mnoho Britů ani pořádně neví o tom, o čem vlastně hlasovali, napsal list The Washington Post. Voliče, kteří se probudili do propadu akciových trhů a nejhoršího pádu libry za více než 30 let, nyní čeká celá řada ekonomických šoků, jež se podle analytiků jen prohloubí, než opět nastane nějaký obrat. Zatímco důsledky hlasování pocítí podle deníku celý svět, i Spojené státy, někteří britští voliči najednou říkají, že je teď mrzí, že vhodili hlasovací lístek ve prospěch brexitu. Společnost Google oznámila, že jednou z nejčastějších otázek, kterou dnes Britové vyhledávali na internetu bylo Co je to Evropská unie? Poté si rovněž zjišťovali odpovědi na dotazy Co to znamená vystoupit z EU? a Co se bude dít teď, když jsme vystoupili z EU? Výsledek referenda o vystoupení z Evropské unie zaskočil i některé Brity, kteří o něm rozhodli. Výsměch i...

co se na ruské ambasádě naučíš.....

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096898594-udalosti-komentare/216411000370616/ Evropský hospodářský prostor není něco imiginárního, je to smluvní výsledek mezi dvěma právními subjekty. Mezi Evropskou unií a společenstvím zemí EFTA. POkud Británie vystoupí, nebude členem ani jednoho subjektu smlouvy, tedy bude se právně nacházet mimo EHP. A podmínkou k rozšíření těchto svobod pro občany a území Islandu, Norska a Lichtenštejnska je zejména soustané zavádění vymezených částí legislativy Evropské unie do právních řádů těchto států a platby do evropských kohezních fondů

http://zpravy.idnes.cz/analyza-prokremelskych-webu-evropske-hodnoty-masarykova-univerzita-gregor-vejvodova-g5a-/domaci.aspx?c=A160613_122145_domaci_jw http://www.evropskehodnoty.cz/akce/fss-tteh/

Nějakou samostatnou tabulku zpracovanou nemáme," zareagoval Hanták na otázku, kolik případů se ÚOOZ skutečně podařilo dotáhnout do konce, tedy do pravomocného rozsudku;-D. "Informace o tom, kolik našich kauz bylo odsouzeno či zproštěno nemáme. Vyšetřování i následná soudní projednávání jsou totiž mnohdy záležitostí i několika let. Předpokládáme, že nějakou hlubší analýzu činnosti našeho útvaru by mohlo mít v současné době zpracovanou Policejní prezidium," dodal Hanták. Na útvaru ÚOKFK pracuje celkem 352 policistů, tedy o 150 méně, než ve Šlachtově týmu. Detektivové zahajují ročně průměrně 400 spisů, z nichž necelá čtvrtina je pravomocně odsouzena. Podle oficiálních statistik Policejního prezidia detektivové obou útvarů dotáhnou k obžalobě zhruba 94 procent otevřených případů. Šlachtův ÚOOZ loni zahájil 45 kauz, kdežto protikorupční policie o 134 více. Celkově v rámci svých případů lovci mafiánů v roce 2015 obvinili 45 lidí a protikorupční detektivové zahájili trestní stí...

od 17. minuty https://youtu.be/h7UZZkCSXts?t=17m15s

Británie založila EFTA. Byla však první, která z ní utekla....pak Britové dvakrát žadonili o vstup do EHS a Frantíci je dvakrát vyklepli...přejme jim jejich tedy vysněné vystoupení, přejme jim, že budou za přístup do EHP platit do kohezních fondů EU jako dnes platí stávající země EFTA, přejme jim, že se i jich budou týkat rozhodnutí EU, aniž by je mohli ovlivnit, jako se to týká zemí EFTA, které je nemohou ovlivnit

Podle nedávného rozhodnutí Ústavního soudu musí o nařízení odposlechu vždy rozhodnout okresní soud v místě, kde byl spáchán údajný trestný čin. Ten soudce si ovšem myslí, že rozhodnutí neplatí zpětně. Ale to s retroaktivitou nemá nic společného. ÚS vždy rozhoduje "zpětně" na základě analýzy toho, co se událo, na podkladě předložených skutečností a právního stavu, který se nejspíš nebude lišit v tomto případě od případu, ve kterém již padlo rozhodnutí ÚS. Jestliže byl seznán nezákonný postup tehdy, neplatí alibismus "my jsme tak postupovali v dobré víře, protože jsme neznali budoucí rozhodnutí ÚS".....tomu soudci, který shodil tu nezákonnost ze stolu, se nedostává elementárního právního vědomí. To tvrdím i při vědomí, že ti obžalovaní jsou s vysokou pravděpodobností vinni...