Na vodních lyžích do Japonska XI
Den 11 - Kurokawa onsen
Ráno jsme si nakráčeli do jídelního sálu na snídani, oba samozřejmě v ryokanových yukatách, takže na nás japonci klečící u ostatních stolů trochu koukali. Většinou to byli už starší lidé, byli jsme tedy nakonec docela zajímavou atrakcí. Japonská snídaně je opravdu vyčerpávající. Když pominu styl sezení, tak rozhodně množstvím servírovanýho jídla. Po snídani jsme vyrazili do města, teda města v uvozovkách. Hlavní třída je dlouhá 150 metrů a je na ní od každýho druhu tak jeden obchůdek či restaurace. Po bojových zkušenostech ze včerejší večeře jsme se rozhodli se moc nenacpávat.
Kačenka odvážně vyzkoušela kurokke a shirokke, což je taková větší rybí kroketa v černém nebo v bílem provedení. Po návratu do ryokanu jsme šli do venkovní lázně, aby si ostatní nemysleli, že se jich štítíme, ale stejně tam nikdo nebyl. Masáž v místním podání je poměrně dost rejpavá, zaručeně vás však probere. Pravděpodobně i když už budete po smrti. Večeře byla opět nemilosrdná. Museli jsme naší asistentku asi osmnáctkrát ujistit, že sice nemáme šikmý oči, ale sashimi opravdu jíme. A opravdu jsme se dočkali, stálo to za to. Sukiyaki bylo zlatým hřebem večera. Nešlo odolat, zase jsme se nacpali k prasknutí.
Ráno jsme si nakráčeli do jídelního sálu na snídani, oba samozřejmě v ryokanových yukatách, takže na nás japonci klečící u ostatních stolů trochu koukali. Většinou to byli už starší lidé, byli jsme tedy nakonec docela zajímavou atrakcí. Japonská snídaně je opravdu vyčerpávající. Když pominu styl sezení, tak rozhodně množstvím servírovanýho jídla. Po snídani jsme vyrazili do města, teda města v uvozovkách. Hlavní třída je dlouhá 150 metrů a je na ní od každýho druhu tak jeden obchůdek či restaurace. Po bojových zkušenostech ze včerejší večeře jsme se rozhodli se moc nenacpávat. Kačenka odvážně vyzkoušela kurokke a shirokke, což je taková větší rybí kroketa v černém nebo v bílem provedení. Po návratu do ryokanu jsme šli do venkovní lázně, aby si ostatní nemysleli, že se jich štítíme, ale stejně tam nikdo nebyl. Masáž v místním podání je poměrně dost rejpavá, zaručeně vás však probere. Pravděpodobně i když už budete po smrti. Večeře byla opět nemilosrdná. Museli jsme naší asistentku asi osmnáctkrát ujistit, že sice nemáme šikmý oči, ale sashimi opravdu jíme. A opravdu jsme se dočkali, stálo to za to. Sukiyaki bylo zlatým hřebem večera. Nešlo odolat, zase jsme se nacpali k prasknutí.
Komentáře
Okomentovat