Co opravdu padlo v Duelu č.1

KS: "já bych ji na to upozornil, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny lidských práv a svobod z Ústavy, přestala platnost Benešových dekretů, ovšem nebyla zrušena ex tunc (čas 46:32 záznamu), tedy od roku 45, nýbrž od okamžiku, kdy tato ústavní listina byla přijata...Ale ony jsou zrušené, co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit..."

k tomu nález našeho Ústavního soudu: "....Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem. Vzhledem k tomu, že tento normativní akt již splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy, a nemá tedy již nadále konstitutivní charakter, nelze dnes, za uvedené situace, zkoumat jeho rozpor s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky], neboť takový postup by postrádal jakoukoli právní funkci. Opačný postup by ostatně zpochybnil princip právní jistoty, jenž je jednou ze základních náležitostí současných demokratických právních systémů."

pozn. ex tunc - od samého počátku

dále Zeman: "I Ústavní soud, což by měl ministr Schwartzenberg vědět, konstatoval, že nikoliv Benešovy dekrety, ale zákony NS republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly (pozn. "překladatele" když už přesnost, tak správně by mělo být ratihabovány - Ratihabice je dodatečné schválení právního úkonu nebo právního předpisu. V případě, že je ratihabice vyžadována, má právní akt, který ratihabici vyžaduje, nějakým způsobem omezenou platnost.) v roce 1946, diplomat jako vy, by měl používat správnou terminologii a neplést si zákon s dekretem, tedy že tyto zákony jsou nedílnou součástí českého právního řádu....ale pane ministře, vaše odpověď, ač jsem jinak dnes mimořádně přátelsky naladěn, mě přece jenom nabudila k jistému protiútoku. Je pravda, jak sám uvádíte ve svém autorizovaném životopise, že jste radil Václavu Havlovi, aby se omluvil sudetským Němcům? Je pravda, co tvrdí váš NEautorizovaný životopisec, abych byl objektivní, v nakladatelství Profil ve Vídni, že jste se vyjádřil, že sudetským němcům je třeba vrátit jak občanství, tak majetek? A konečně je pravda, že ve vydání časopisu nikoliv Sudetedeutsche ale Süd-deutsche Zeitung, což je poměrně seriozní německý list, předseda sudetoněmeckého Landsmaschaftu Bernd Posselt vyjádřil radost nad vaším postupem do druhého kola s nadějí, že se obnoví nebo rozšíří spolupráce s tímto krajanským sdružením. Opakuji, z ničeho z toho vás neobviňuji. Dohodli jsme se na perfektní férové hře...položil jsem vám pouze tři otázky, nic více, nic méně..."

KS: "Já se raduji z každého, kdo má radost, že já jsem postoupil, ať je to Posselt nebo někdo jinej....za druhé, myslím že jste ne úplně přesně překládal, co jsem tehdá řekl. Je tomu už delší dobu, ale zajisté jsem to nevyjádřil tak, jak ste to teď říkal, protože má slova právě v této otázce jsem velice vážil. Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 45 spáchali, by dneska bylo odsouzeno (čas 79:52 záznamu) jako hrubé porušení lidských práv. Asi by tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše by se octli v den Haagu. Kdyby tehdá ještě...Zeman: "Byl by tedy souzen jako zločinec, protože nic jiného jste teď neřekl. V Haagu je totiž mezinárodní tribunál proti válečným zločincům."

KS: "A já bych chtěl opravdu citovat Václava Havla, který říkal, že bohužel jsme byli taky nakaženi bacilem nacismu, když jsme spoluobčany i ty, kteří byli nevinni odtud vyhnali. Něco jiného bylo s těmi, co se provinili proti republice. Ale připomínám, že jich spoustu nezradilo nikdy republiku. Já vím například do kumpačky mého otce, protože uměl dobře německy, tak němečtí branci, byli obyčejně v jeho kumpačce, během mobilizace nastoupili všichni, ani jeden nechyběl. Připomínám, řekněme horníky v Mostu a jiné členy sociálně demokratické strany, nebo taky částečně komunistické strany a věru nacisté nebyli. Přesto všichni na to doplatili. Připomínám taky, že například podíl sudetsko-německého kléru v koncentráku a na popravištích byl větší, než v Německu či Rakousku. To si člověk musí uvědomit, ta fakta. Historie je poněkud složitější, než si myslíme. Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, že jestli jeden byl, někdo byl loajální k republice, nebo jestli se provinil, to je to, co našim předkům vyčítám. Tehdá jsme opravdu závažně pochybili. A na tom trvám

Zeman: Nedávno bylo mnoho veřejných diskusí o některých československých prezidentských dekretech z roku 1945 a o československé legislativě, která následovala bezprostředně po konci války. Stejně jako opatření jiných evropských zemí by některé tyto zákony neobstály, když by byly hodnoceny podle dnešních měřítek - ale patří minulosti. Evropská úmluva žádá, aby členské státy a instituce Evropské unie hodnotily kandidátské země podle jejich nynějšího, nikoliv někdejšího chování. Jakákoliv část zákonného pořádku kandidátské země, která má pořád dopad na dnešní legalitu, nemůže uniknout přezkoumání zákonodárství Evropské unie.