Káhira...
Na káhirských ulicích panuje naprosté bezvládí, město ovládají rabující gangy, vyzbrojené střelnými zbraněmi, již několikátý den se v centru střílí a zabíjí, dokonce lynčuje.
Městem jde fáma, že armáda přivedla zemi do chaosu, aby pak ospravedlnila vojenský převrat. Státní média již několikátý den chrlí zprávy o tom, že cizinci do země přijeli podvracet Mubarakův režim, v důsledku čehož se množí zprávy o napadení zahraničních novinářů. Šimon Perez, který se honosí tím, že je prezidentem jediného demokratického státu na Blízkém východě, požádal západní státy, aby pomohli zachovat Mubarakův režim. Západní státníci se omezují na opatrná prohlášení, zdá se, že nikdo si změnu příliš nepřeje. Obamova vláda je pod stále větším tlakem, aby už konečně jednala..... Svržení Páhlavího vedlo k nastolení teokracie v Iránu, po demokratických volbách v Libanonu posílil Hizballáh, v Gaze si lidé zvolili Hamás, vývoz demokracie do Iráku nedopadl, v Alžírsku musela po demokratických volbách zasáhnout armáda, aby se moci neujali islamisté. Při posledních pseudosvobodných volbách v Egyptě, které Mubarak uspořádal na nátlak západu, se do parlamentu dostalo Muslimské bratrstvo. Islamisté jsou v parlamentu taky v Jordánsku. Pro západní státníky je jednodušší komunikovat se Sadatem, Mubarakem, Fajsalem, Abdalláhem než s partou Ahmadínežádů... takže obyčejní lidé holt musí jít stranou... (?) Mi to přijde arogantní.
Důležitou roli Muslimského bratrstva vyvrací americký expert na Blízký a Střední východ Juan Cole a z egyptské ulice reportér-veterán Robert Fisk, který dění v regionu monitoruje 30 let, oba shodně tvrdí, že "nejde o nábožensky sycenou revoluci, ale o spontánní povstání zdola, které žene masivní nespokojenost vůči politicky a sociálně represivnímu a zkorumpovanému režimu. Náboženský sentiment tu hraje podružnou roli". Na Blistech dneska píšou, že "Obamova vláda pracuje na plánu, který by přiměl egyptského prezidenta Hosniho Mubaraka, aby okamžitě odstoupil. Moc by převzala prozatímní vláda, jejímž šéfem by byl egyptský viceprezident Omar Suleiman. Podle deníku New York Times má tento plán podporu egyptské armády."
P.S. Radikální odnož islámu není tak početná, ale prudí jako by byla. Narozdíl od současného křesťanství je islám agresivnější, s potřebou prosazovat svá kritéria a hodnoty a vnucovat je ostatním. Křesťanství se ovšem před iks sty let chovalo podobně. Postoje k ženám a trestní právo připomínají Evropu 17. století. Nechci zjednodušeně srovnávat, ale při posuzování rozdílů mezi křesťanstvím a islámem je dobré mít na paměti, že oni prožívají něco, co se nám už podařilo překonat.
(zdroje: MfD, Literárky, A2, Blisty, Referendum, minimum z mý hlavy)
Komentáře
Okomentovat