Už ne EFSM?

Podle finského ministra financí Alexandera Stubba posuzuje pracovní skupina expertů celkem šest možností, jak Řecku krátkodobě pomoci.

1. Vyplacení zisků z řeckých dluhopisů za roky 2014 a 2015, které drží Evropská centrální banka. (Ty země eurozóny slíbily Řecku vyplatit, jen pokud úspěšně ukončí druhý záchranný program, což se nestalo. V tomto případě by také nešlo o půjčku, ale de facto o finanční injekci.)

2. Bilaterální půjčky všech, nebo jen některých zemí eurozóny. (Tato možnost je politicky velmi citlivá. I když země eurozóny v Řecku "neutopily" ještě ani euro, naopak na jeho dluhu dosud vydělávaly, bylo by pro politiky - ve chvíli, kdy hrozí, že Řecko velkou část peněz nebude schopné splatit - smrtící posílat mu další přímé půjčky.)

3. Řecku by půjčily pouze ty státy, které mají v tuto konkrétní chvíli (po výběru daní) volnou hotovost, kterou nebudou v nejbližších dvou měsících potřebovat. (Platí totéž, co u bodu 2.)

4. Země eurozóny by Řecku půjčily, ale to by muselo složit zástavu v téže výši. (Problém je v současné chvíli s tím, jak mnohá řecká aktiva nebo majetek ocenit. Státní firma, která má určitou cenu teď, ji bude mít úplně jinou v případě, že Řecko zkrachuje.)

5. Řecku by se poslaly nějaké peníze z kohezních fondu dopředu. (Tato varianta by byla administrativně velmi zdlouhavá, a proto je už teď vyloučená).

6. Půjčka z EFSM. Za ten ale ručí všechny země Evropské unie, a ne pouze eurozóny. A nečlenské země to odmítají. Podle informací Aktuálně.cz se kvůli odporu zemí, které eurem neplatí, uvažuje, že by se za část, kterou mají tyto země v EFSM, požadovala po Řecku zástava (ostrovy nebo státní podinky), nebo by se za ni zaručily země eurozóny. Česko ani ostatní státy mimo eurozónu by tak žádná rizika spojená s nesplacením dluhu nenesly a daly by de facto jen souhlas s využitím tohoto mechanismu