Svědectví o obraně doněckého letiště

Armádní dobrovolník George Tuka: Vnitřní nepřítel je pro Ukrajinu nebezpečnější než vnější

Dovolte mi několik slov o situaci na doněckém letišti. Dosud jsem mlčel, jak jsem slíbil. Budu velmi zdrženlivý v hodnocení a pokud si někdo bude myslet, že jsem příliš tvrdý, tak ať si uvědomí, že jsem plný emocí.

Takže, vedení generálního štábu, na čele s generálem Muzenkem, vypracovalo operaci, která měla vypadat takto: naši chlapci měli zaútočit nanepřítele a zatlačit ho zpět o 3-7 km. Tento úkol naši chlapci splnili úspěšně. Nepřítel byl zatlačen a zprávy, že boje se přiblížily Doněcku byly pravdivé. Ale… Nestačí pouze nějaké území obsadit, je potřeba ho také udržet. Naši chlapci tento úkol nesplnili. Jak to?

Řeknu vám svůj názor, pouze můj. Bez podrobností. Z deseti našich obrněných transportérů dojely na místo určení pouze dva. Dva z deseti. Zbytek uvázl pro poruchu. Byla hustá mlha. Viditelnost 20 metrů. Nepřítel snadno zablokoval komunikaci - silniční i radiovou. Nízká viditelnost bránila udělání si přehdu o situacia jejímu přizpůsobení.

Ano, v takových podmínkách se naši hoši ocitli. Nezbylo ji nic jiného než ustoupit. A mezitímse teroristé dostali do budovy terminálu. Vznikla situace, kdy nepřítel byl na prvním a třetím poschodí a naši byli ve druhém. Naši požádali o palbu na sebe a chtěli se ukrýt mezi nosníky. Ale nepřítel odstřelil nosné sloupy a strop se na nše chlapce zřítil. Živí i zranění se ocitli v troskách. Bohužel, byli tam i mrtví.

Části našich chlapců se podařilo opustit letiště, někteří byli zajati. V troskách pravděpodobně jsou ještě nějací přeživší.

Podle mého osobního názoru nestačí generál Muzenko na svůj post. Ani Muzenko, ani Pusniakov. Jedna věc je dělat parádní přehlídky a cvičení a druhá věc je připravit bojový plán, na kterém závisí životy lidí.

Na otázku, který nepřítel je pro zemi nebezpečnější - vnitřní nebo vnější - bych odpověděl, že ten vnitřní.

(Jako v Česku - naši kremloboti jsou pro nás nebezpečnější než Rusové sami.)