Řecko prý ztratilo možnost devalvovat...
devalvace měny - o tuto možnost se prý připravilo Řecko vstupem do EMU.....tak to aspoň doposud vysvětlovali naši dobří národovci v čele s Václavem Klausem...
Devalvace ale představujejen velmi málo a to ještě velmi sporných pozitiv, zato celou řadu nesporných negativ:
1. po provedení devalvace následuje pokles čistého exportu podle křivky J a ten se vyrovnává až po delším čase....růst čistého exportu v depreciaci nastává jen v dlouhém období, v krátkém období čistý export KLESÁ, čili, to je tak citlivé, jako řídit balón
http://www.ekospace.cz/2-makroekonomie-1/105-platebni-bilance-1
1. po provedení devalvace následuje pokles čistého exportu podle křivky J a ten se vyrovnává až po delším čase....růst čistého exportu v depreciaci nastává jen v dlouhém období, v krátkém období čistý export KLESÁ, čili, to je tak citlivé, jako řídit balón
http://www.ekospace.cz/2-makroekonomie-1/105-platebni-bilance-1
2. devalvace měny znamená zdražení veškerých dovozů včetně energií a surovin, na nichž je Řecko, odkázané na turistiku a komunikace, závislé. Prodražuje se výroba, služby, vše. Citelný zásah do domácí spotřeby obyvatelstva, do rozpočtů, odčerpávají se peníze z reálné ekonomiky
3. údajně vyšší export - ten by snad mohl nastat jen u ekonomik, které mohou nabídnout kvalitní srovnatelnou produkci za nižší ceny. To není případ Řecka.
4. producent musí vyrobit, vyvézt a prodat víc výrobků, než před devalvací, aby získal tolik, co před devalvací. Tdy i Řecko by muselo vyvézt násobné množství výrobků a služeb, aby za ně dostalo stejnou protihodnotu jako dnes. Čili půjde o "nadprodukci" pro neproduktivní pouze spotřebovávací "nadprodukci". O to více surovin se musí dovézt za vyšší ceny než dosud. Zdraží se totiž veškeré dovozy
5. zdražení stávajících dluhů, zdražení dluhové služby, zdražení nových úvěrů
6. předpoklad, že devalvace pomáhá je čistě teoretický předpoklad nepotvrzený empiricky...naopak existuje studie, která dokazuje, že účinnost devalvace je mýtus
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/studie-vyvraci-mytus-o-drachme-vlastni-mena-by-recku-nepomohla-1035816
http://zpravy.e15.cz/zahranicni/ekonomika/studie-vyvraci-mytus-o-drachme-vlastni-mena-by-recku-nepomohla-1035816
7. na proklínaném euru vydělali všichni, dokonce i Řecko, dokazuje další studie http://www.novinky.cz/ekonomika/255841-na-proklinanem-euru-vydelava-cela-eurozona-nejvice-rakousko.html
8. přístup k úvěrům nemělo Řecko o nic lepší, než jiné země, které se do problému nedostaly. Do problémů se dostaly naopak i země, které nejsou v eurozoně
9. Španělsko se dostalo do problému díky neregulovanému privátnímu sektoru. Až do krize díky euru svůj dluh k hdp snižovalo: ze 60% na 36%
10. stoupne inflace, protesty tlak na mzdy, stávky - hospodářské škody
11. měna stvořená pro devalvaci znamená pokles důvěry, nemožnost získat úvěry, minimálně jejich prudké zdražení
Kdyby měly Řecko, Španělsko a Portugalsko vlastní měnu, přestály by krizi mnohem lépe. Toto tvrzení pravidelně vytahuje řada politiků napříč Evropskou unií. Podle nové studie profesora Andrewa Rose z Univerzity v Berkeley je to ale mýtus.
6.11.2013 17:32
Řecku by pomohl návrat k drachmě, který by umožnil devalvovat měnu a tím nastartovat vývoz, potažmo celou ekonomiku. Tuto mantru bylo v uplynulých letech možné slyšet z úst řady politiků i ekonomů včetně českého exprezidenta Václava Klause či šéfa české spořitelny Pavla Kysilky. Straně Alternativa pro Německo dokonce toto tvrzení nedávno pomohlo do Spolkového sněmu.
Rose se proto rozhodl teorii ověřit. Porovnal hospodářská data více než 170 zemí a analyzoval, jak se státy vyrovnávaly s krizí. Zajímalo ho především srovnání těch zemí, které směnný kurz své měny navázaly na nějakou zahraniční měnu, s těmi, jejichž směnný kurz se mohl volně pohybovat. Zafixování směnného kurzu se přitom zdaleka netýká jen eurozóny, ale i dalších především malých států, které své měny dobrovolně navázaly na euro či dolar. Dospěl k překvapivým závěrům.
Přestože se některé země vzdaly možnosti devalvovat měnu, většinou je to nijak nepoškodilo. "Na rozdíl o dřívějších recesí režimy měnových kurzů u mnoha malých ekonomik neovlivnily dopady světové finanční krize," píše Rose. Významné odchylky neukázaly statistiky hrubého domácího produktu ani běžné účty států či inflace.
Učebnicové poučky neplatí
Podle ekonomických teorií by přitom směnný kurz měl být pro osud země zasažené finanční a hospodářskou krizí klíčový. Kdyby mohlo Řecko se svým směnným kurzem pohybovat, devalvovalo by s příchodem krize měnu a tím by snížilo cenu řeckých výrobků na zahraničních trzích. Následoval by růst vývozu a krize by díky tomu tolik nebolela, tvrdí obhájci zavedení drachmy a dalších místních měn v krizí stižených zemích eurozóny.
V praxi ale učebnicové poučky někdy nefungují, podle Rose totiž o atraktivitě zboží na zahraničních trzích nerozhoduje pouze cena, ale také kvalita. Pokud firmy nedokážou vyrobit produkty zajímavé i v jiných ohledech, samotné snížení ceny prostřednictvím oslabení měny nepomůže.
Rose porovnává například ekonomickou situaci Bulharska a Rumunska. Obě země jsou členy Evropské unie, jsou podobně velké a jejich HDP na hlavu se pohybuje kolem 12 tisíc dolarů. Zatímco Bulharsko svůj směnný kurz zafixovalo v roce 1997, rumunská národní banka může do kurzu od roku 2005 zasahovat. Obě ekonomiky si přitom během krize vedly takřka stejně. Podobně dopadá i srovnání Dánska, s kurzem koruny navázaným od roku 1987 na německou marku a později na euro, se Švédskem, které měnový režim za stejnou dobu několikrát změnilo a v roce 1993 zavedlo volný směnný kurz. http://faculty.haas.berkeley.edu/arose/Spill.pdf
Kdyby měly Řecko, Španělsko a Portugalsko vlastní měnu, přestály by krizi mnohem lépe. Toto tvrzení pravidelně vytahuje řada politiků napříč Evropskou unií. Podle nové studie profesora Andrewa Rose z Univerzity v Berkeley je to ale mýtus.
6.11.2013 17:32
Řecku by pomohl návrat k drachmě, který by umožnil devalvovat měnu a tím nastartovat vývoz, potažmo celou ekonomiku. Tuto mantru bylo v uplynulých letech možné slyšet z úst řady politiků i ekonomů včetně českého exprezidenta Václava Klause či šéfa české spořitelny Pavla Kysilky. Straně Alternativa pro Německo dokonce toto tvrzení nedávno pomohlo do Spolkového sněmu.
Rose se proto rozhodl teorii ověřit. Porovnal hospodářská data více než 170 zemí a analyzoval, jak se státy vyrovnávaly s krizí. Zajímalo ho především srovnání těch zemí, které směnný kurz své měny navázaly na nějakou zahraniční měnu, s těmi, jejichž směnný kurz se mohl volně pohybovat. Zafixování směnného kurzu se přitom zdaleka netýká jen eurozóny, ale i dalších především malých států, které své měny dobrovolně navázaly na euro či dolar. Dospěl k překvapivým závěrům.
Přestože se některé země vzdaly možnosti devalvovat měnu, většinou je to nijak nepoškodilo. "Na rozdíl o dřívějších recesí režimy měnových kurzů u mnoha malých ekonomik neovlivnily dopady světové finanční krize," píše Rose. Významné odchylky neukázaly statistiky hrubého domácího produktu ani běžné účty států či inflace.
Učebnicové poučky neplatí
Podle ekonomických teorií by přitom směnný kurz měl být pro osud země zasažené finanční a hospodářskou krizí klíčový. Kdyby mohlo Řecko se svým směnným kurzem pohybovat, devalvovalo by s příchodem krize měnu a tím by snížilo cenu řeckých výrobků na zahraničních trzích. Následoval by růst vývozu a krize by díky tomu tolik nebolela, tvrdí obhájci zavedení drachmy a dalších místních měn v krizí stižených zemích eurozóny.
V praxi ale učebnicové poučky někdy nefungují, podle Rose totiž o atraktivitě zboží na zahraničních trzích nerozhoduje pouze cena, ale také kvalita. Pokud firmy nedokážou vyrobit produkty zajímavé i v jiných ohledech, samotné snížení ceny prostřednictvím oslabení měny nepomůže.
Rose porovnává například ekonomickou situaci Bulharska a Rumunska. Obě země jsou členy Evropské unie, jsou podobně velké a jejich HDP na hlavu se pohybuje kolem 12 tisíc dolarů. Zatímco Bulharsko svůj směnný kurz zafixovalo v roce 1997, rumunská národní banka může do kurzu od roku 2005 zasahovat. Obě ekonomiky si přitom během krize vedly takřka stejně. Podobně dopadá i srovnání Dánska, s kurzem koruny navázaným od roku 1987 na německou marku a později na euro, se Švédskem, které měnový režim za stejnou dobu několikrát změnilo a v roce 1993 zavedlo volný směnný kurz. http://faculty.haas.berkeley.edu/arose/Spill.pdf
K tomu ještě ekonom Sedláček
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=19900
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tomas-sedlacek.php?itemid=19900
"Pokud dlužníkovi dáte peníze, aby splatil své dluhy, tak za rok bude peníze zase potřebovat. Tím mu nepomůžete a jen zbytečně prodlužujete jeho agonii. Já navrhuji uzdravit Řecko devalvací měny, aby opět získalo konkurenceschopnost a důvěru kapitálových trhů, jako tomu bylo například při krizi v Asii koncem devadesátých let."
vs.
"Centrální banky umějí bojovat s inflací, ale nic jiného. Aureola, že umějí i něco jiného s reálnou ekonomikou, je mystifikace a omyl"(Václav Klaus)
Komentáře
Okomentovat