EU dotuje energetiku
Financování energetických programů Evropskou unií
Na podporu cílů své energetické politiky poskytuje EC podporu energetickému sektoru prostřednictvím několika programů pro výzkum a vývoj technologií (RTD) a podpůrných programů. Výdaje RTD na uhelné technologie a programy jaderného štěpení a fúze byly značné. Významné prostředky z programu RTD byly poskytnuty také na podporu technologií energetické účinnosti a obnovitelné energie prostřednictvím programů THERMIE a JOULE, skromnější finanční prostředky byly poskytnuty programům SAVE a ALTENER, které se týkají šíření informací a finanční podpory netechnologickým pilotním projektům.
Tabulka č. 8: Financování z prostředků RTD pro různé energetické technologie v Evropské unii mezi roky 1990 - 1995 (milióny ECU z roku 1995)
Zdroj energie....... EU................ Národní v EU
Fosilní paliva....... 371................ 905
Jaderné štěpení ....688 ...............4.221
Jaderná fúze ........653............... 1,750
OZE a úspory ........689 ...............2.990
Elektřina ................................-478
Celkem ..............2.401 .............10.344
Tabulka č. 9: Přímá roční podpora průmyslu fosilních paliv
(průměr 1990 - 1995 v Evropské unii z roku 1995)
ECSC podpora uhlí 40,9
RTD programy 61,7
Trans European Networks 11,1
Strukturální fondy 129,5
Regen 70,1
PHARE a Tacis 90,0
Celkem 404,2
Tabulka č. 10: Přímá roční podpora jaderné energii
(průměr 1990 - 1995) v EU (milióny ECU z roku 1995)
Jaderné štěpení RTD 114,7
Jaderná fúze RTD 108,8
PHARE a Tacis 102,4
Celkem 325,9
Tabulka č. 11: Hlavní zdroje financí pro aktivity v oblasti energetikyProgram nebo činnost Období Finance (miliony ECU Poznámka
A. Financování činnosti energetické politiky
1. THERMIE 1995-1998 Viz C:2
2. SAVE II 1996-2000
45 (a) (b)
3. ALTENER 1993-1997
40 (a) (b)
4. SYNERGY
1997
7 (e)
5. Pozorování
1997
2
B. Financování Transevropských sítí 1995-1999
112 (h)
C. Energetické projekty výzkumu a rozvoje technologii (RTD)
1. JOULE 1995-1998
464 (a)
2. THERMIE 1995-1998
566 (a)
3. Bezpečnost jaderného štěpení 1995-1998
170,5 (a)
4. Termojaderné fúze 1995-1998
864 (a)
5. Společné výzkumné centrum 1995-1998
312,5 (a)
6. INCO (vnější RTD) 1995-1998
30 (a)
D. Strukturální fondy
1. Rámec podpory Společenství 1994-1999
2 500 (f)
2. Iniciativy Společenství (REGEN, REGIS) 1994-1999
534 (a)
F. Financování mezinárodní spolupráce
1. PHARE (střední a východní Evropa) 1994-1996
158,7 (d)
2. TACIS (býv. SSSR a Mongolsko) 1994-1996
415,4 (d)
3. MEDA (Středozemí) 1995-1999 (g)
4. Rozvojové země v Asii 1994-1996
20 (d)
5. Rozvojové země v Latinské Americe 1994-1996
28,5 (d)
6. Evropský rozvojový fond 1995-1996
18,2 (d)
7. SYNERGY
1997 viz A:4
8. Externí aspekty environmentální politiky 1995-1996
4,6 (d)
F. EURATOM - bezpečnost
1997
15,8
G. Podpora ESCS uhlí
1. Podpora ???modernizace=readjustment 1994-1996
164,7 (d)
2. Podpora výzkumu 1994-1996
69,6 (d)
3. Sociální opatření v oblasti uhlí 1994-1996
103,2 (d)
H. Půjčky Evropské investiční banky
1. Evropská Unie
1996
4 975
2. Třetí země
1996
702,4
I. Půjčky ECSC
1996
97,3
J. Půjčky Euratom
1996
K. Garance Evropského investičního fondu
1. Evropská unie
1996
88
2. Třetí země
1996
182
(a) suma poskytnuta pro dotyčné víceleté programy
(b) V roce 1997 Rada přezkoumá finanční částku pro období 1998-2000 na základě návrhu Komise
© Komise přijala návrh programu ALTENER II (1998-2002) s rozpočtem 30 milionů ECU v letech 1998-1999
(d) Částky určené na roční činnosti během celého období
(e)bylo dosaženo Dohody Rady, na jejímž základě SYNERGY získal v roce 1997 právní základnu a rozpočet 6,9 milionů ECU. V letech 1993 až 1996 byla na tento typ činností určena kumulativní částka 3,8 milionů ECU
(f) Částka pramenící z činností energetického sektoru v regionech Cíle 1 - Objective 1
(g) žádná odvětvová specifikace, do dnešního data žádné závazky
(h) Indikativní balíček odsouhlasen pro energetické Transevropské sítě v rámci celkové částky 2 345 milionů ECU poskytnutých TEN jako celku (doprava, energetika a telekomunikace)
Existuje také několik zdrojů půjček z institucí EU pro energetický sektor v zemích střední a východní Evropy:
a) Evropská investiční banka - European Investment bank. V roce 1995 bylo poskytnuto energetickému sektoru 290 miliónů ECU, především pro projekty Transevropské energetické sítě (Trans-European Network - TEN). Jedním z oficiálních cílů EIB je podpora úsporám energie a zlepšování životního prostředí. Půjčky energetickému sektoru čítají přibližně 20 % finančních prostředků poskytovaných touto bankou. Významné prostředky jsou poskytován projektům pro mezinárodní propojování plynárenských a elektrárenských sítí jak uvnitřUnie tak i vně.
b) Evropské společenství uhlí a oceli - European Coal and Steel Community. Pro šest středoevropských zemí byl zpřístupněn úvěr ve výši 200 miliónů ECU, ale doposud byly v rámci tohoto schématu financovány pouze dva projekty. Tento finanční zdroj může být využíván například na modernizaci uhelné infrastruktury. Již se neočekávají žádné další žádosti, protože Smlouva ECSC vyprší v roce 2002, a do té doby musí být půjčky splaceny. Komise prozkoumává možnosti nového schématu půjček sloužících pro podporu obnovy oblastí ovlivněných změnami v uhelném a ocelářském průmyslu.
c) Euratom. Od roku 1994 byly půjčky Euratomu zpřístupněny zemím střední a východní Evropy pro modernizaci nebo instalaci nových jaderných zařízení. příslušným zemím střední a východní Evropy je přístupných 1,1 miliardy ECU, ale do dnešního dne byla schválena pouze jedna půjčka (Bulharsko) a ve stádiu posuzování je půjčka Litvě.
d) Evropská banka pro obnovu a rozvoj - European bank for reconstructiion and development (EBRD). EBRD financuje celou dlouhou řadu energetických projektů a spravuje Jaderný bezpečnostní účet (Nuclear safety Account) ve střední a východní Evropě. Ačkoli jedním z jeho klíčových cílů je zvyšování energetické účinnosti, většina jeho půjček je poskytována na rozšiřování nabídky (supply side developments) spíše než na řízení poptávky (demand side investments).
Stanovisko NGO
Mnoho nestátních neziskových organizací (NGO´s) tvrdí, že takové programy Evropské unie jako jsou SAVE a ALTENER, které mají za cíl podporu energetické účinnosti a obnovitelné energie, dostávají pouze zlomek z mnoha miliard ECU jdoucích do zemědělství, strukturálních a kohezních fondů, a tím pádem jsou jejich výsledky jen nepatrné. První fáze programu ALTENER dostala 40 milionů ECU, zatímco ALTENER II má v současnosti rozpočet 22 miliónů ECU na období 1998 - 1999. Také program Synergy má malý rozpočet (9 miliónů ECU v roce 1995).
Průmysl fosilních paliv a jaderný průmysl byly silně podporovány širokou škálou způsobů: například poskytováním dlouhodobých půjček, jako tomu bylo v případě jaderného průmyslu, podporou využívání a rozvoje rezerv, jak tomu bylo v případě ropného a plynárenského průmyslu, a poskytováním dlouhodobých kontraktů na dodávky - v případě uhelného průmyslu v několika zemích. Tyto subvence efektivně snižují cenu paliv pro spotřebitele a redukují snahy po hledání alternativ a opatření pro zvyšování energetické účinnosti.
Organizace Greenpeace provedla vyhodnocení subvencí a podpor poskytnutých energetickému průmyslu v Evropě. Přehled jejich hlavních zjištění je uveden dále.
Greenpeace si všimla, že až do roku 1990 byly přibližně 3 miliardy ECU spotřebovány EU na programy výzkumu a vývoje technologií (RTD) jaderného štěpení a 1,3 miliardy na jaderné fúze. Fosilní paliva získala přibližně 1,2 miliardy ECU a obnovitelné zdroje, energetická účinnost a úspory kolem 1,0 miliardy ECU (včetně demonstračních projektů).
Mezi roky 1990 až 1995 poskytla EU fosilním palivům a jádru podporu ve výši 531 milionů resp. 428 milionů USD, zatímco financování obnovitelných zdrojů a úspor energie činilo pouze 131 resp. 145 milionů. 88 % specifických subvencí EU jde na fosilní paliva a jadernou energii a 12 % na obnovitelnou energii.
Mezi lety 1990 a 1994 byl roční průměrný rozpočet ECSC Coal Research přibližně 53,8 milionů USD. Uhlí také získalo podporu RTD v rámci programů JOULE/THERMIE odhadovanou na 26,3 milionů USD. Ropný a plynárenský sektor získal subvence čítající 28,2 milionů. Také subvence EC pro plyn v rámci programu Transevropských energetických sítí (Trans European Networks programme) (1995 - 1999) je odhadována na 14,6 milionů USD ročně, a další podpora je poskytována prostřednictvím programu Regen 2. Odhaduje se, že přibližně 7 - 9 milionů USD ročně bylo spotřebováno na podporu fosilních paliv prostřednictvím financování programu EU PHARE v zemích střední a východní Evropy.
Evropská komise pozastavila zákaz státní podpory uhelnému průmyslu za určitých podmínek až do roku 2002, kdy má vypršet ECSC Smlouva. Evropská komise prohlásila, že: " v jednotlivých členských státech, ve kterých jsou zavedeny zvláštní předpisy pro státní pomoc uhelnému sektoru (Decision 3692/93/ECSC), je důležité, aby skutečně směřovaly k cílům Společenství, tedy k postupnému omezování a k transparentnosti poskytované pomoci. Cílem je zajistit, aby v rámci Společenství ve střednědobém termínu poklesla výroba uhlí, při vzetí v úvahu jeho cen na mezinárodních trzích, a tím umožnit uhelnému průmyslu učinit další pokrok směrem k ekonomické udržitelnosti."
Průměrný roční rozpočet programu výzkumu a vývoje technologií (RTD) jaderného štěpení a fůze v období 1990 - 1995 byl odhadnut na 150,7 milionů USD resp. 143,0 milionů USD. Výdaje na energetiku v rámci programu PHARE vystoupily mezi roky 1990 a 1995 až na 145 milionů ECU. Na jadernou bezpečnost v letech 1991 - 1995 spotřebovalo PHARE 127 milionů ECU. To znamená, že subvence pro jadernou energetiku se ročně pohybovaly kolem 25 milionů ECU. Pomoc zemím střední a východní Evropy v rámci programu Synergy činila v období 1990 - 1995 přibližně 13,5 milionů ECU.
Průměrná výše podpory RTD obnovitelných zdrojů v rámci programů JOULE/THERMIE v období 1990 -1995 je odhadována na 79,6 milionů USD ročně. Dále program ALTENER na podporu zdrojů obnovitelné energie měl v období 1993 až 1997 rozpočet 10,5 milionů USD ročně. Určité finanční prostředky na projekty v oblasti spolupráce v energetice a životním prostředí byly poskytnuty také prostřednictvím Strukturálních fondů a programu Interreg 2. Velká Británie získala rovněž 28,8 milionů USD v rámci programu Leader 2 na rozvoj biopaliv a alternativních zdrojů energie. Určité prostředky na obnovitelné zdroje energie byly také poskytnuty prostřednictvím programu PHARE.
Průměrná výška podpory výzkumu a vývoje (R&D) na úspory energie v rámci programů JOULE/THERMIE v období 1990 - 1995 je odhadována na 71,2 milionů USD. V rámci prvního programu SAVE (1991 -1995) bylo na úspory energie ročně spotřebováno 9,2 milionů USD. Určité prostředky byly rovněž poskytnuty prostřednictvím programu opatření na podporu energetických úspor PHARE.
Program transevropských energetických sítí (Trans European Networks - TEN) podporuje v období 1995 - 1999 pět vzájemných mezistátních propojení elektrorozvodných sítí pomocí subvencí ve výši 14,6 milionu USD ročně. Strukturální fondy a program REGEN/INTERREG poskytuje podporu rovněž energetickému průmyslu.
Tabulka č. 12: Evropská unie: Přímé (explicitní) roční subvence energetiky podle typů energie, 1990 - 1995 (v milionech USD z roku 1995)
ECSC výzkum uhlí 53,8
RTD programy fosilních paliv 81,1
Trans European Networks (plyn) 14,6
Strukturální fondy: národní programy plyn a ropa 137,7
Strukturální fondy: národní programy uhlí a rašelina 32,5
REGEN/INTERREG 93,3
PHARE 7,9
TACIS (uhlí) 29,8
TACIS (ropa a plyn) 80,5
Paliva celkem 531,2
Jaderné štěpení RTD 150,7
Jaderná fůze RTD 143,0
PHARE 33,2
TACIS 101,4
Jaderná paliva celkem 428,3
RTD programy (obnovitelná) 79,6
ALTENER 10,5
Strukturální fondy: národní programy (Francie) 0,8
INTERREG 2 (projekty obnovitelné energie) 3,7
Leader 2 (biopaliva) 28,8
PHARE 7,9
Obnovitelná celkem 131,3
RTD programy (úspory) 71,2
program SAVE 9,2
PHARE 7,9
Tacis 56,6
Celkem úspory energie 144,9
Trans European Networks (elektřina) 14,6
Strukturální fondy: národní programy 27,9
Regen/Interreg 14,5
PHARE 79
Tacis 35,8
Elektřina celkem 100,7
Celkem přímé (explicitní) roční subvence 1 336,4
Energetický průmysl získával také nepřímé subvence. Greenpeace zdůrazňuje, že: "V období let 1973 - 1990 zpřístupnila Evropská investiční banka (EIB) pro projekty v oblasti energetiky úvěry v hodnotě 20,2 miliard ECU. Z této částky bylo určeno 7,4 miliard (37 procent) pro výrobu a dopravu ropy a plynu, i skladování a distribuci přírodního plynu, 6 miliard (30 procent) na jadernou energetiku, 5,7 miliard (28procent) pro ostatní metody na výrobu elektřiny, a zbývajících 1,1 miliardy (5 procent) na pevná paliva, zdroje tepla a obnovitelné zdroje (EIB 1991). V období 1991 - 1995 poskytla Evropská investiční banka (EIB) energetice půjčky v hodnotě 15,014 milionů ECU". Dodávají: "důraz je přesunut na úspory energie a obnovitelné zdroje stejně jako na ropu a (zejména) zemní plyn.".
Nestátní neziskové organizace (NGO´s) volají po restrukturalizaci problematického financování programů RTD, které by z programů jaderných a fosilních paliv mělo být přesměrováno na obnovitelnou energii, energetickou účinnost a programy úspor.
Fondy RTD investované do rozvoje obnovitelných zdrojů budou mít pravděpodobně okamžitý dopad na redukci emisí CO2 narozdíl od (například) finančních prostředků, které byly poskytnuty na program jaderných fúzí, který pravděpodobně nebude mít v blízké budoucnosti žádné skutečné výsledky. Také investiční náklady na jadernou elektrárnu po dobu její životnosti jsou daleko vyšší, než náklady na různé formy obnovitelné energie. Studie Evropské komise o evropské obnovitelné energii (The European Renewable Energy Study) uvádí, že 60 % dodávek obnovitelné energie může přicházet z decentralizovaných systémů a proto je zapotřebí programů RTD a podpůrná legislativa pro malé systémy. Na každou TWH/ročně vyrobené elektřiny vytváří jaderná energie přibližně 100 přímých pracovních míst, zatímco například větrná energie vytváří více než 400 přímých pracovních míst. Nestátní neziskové organizace volají po investicích do obnovitelných energetických zdrojů, což by umožnilo, aby se Evropa stala vedoucím světovým exportérem na rapidně rostoucím trhu a podporovala by tisíce pracovních příležitostí ve výrobě, výstavbě, provozu a údržbě.
Greenpeace zdůrzňuje, že výdaje na jadernou bezpečnost poskytnuté v letech 1994 a 1995 sdružení Euratom vystoupily až na 13,6 milionů a 17,4 milionů ECU. Na tyto částky můžeme pohlížet jako na nepřímé subvence jaderné energii.
Letecká paliva pro mezinárodní lety jsou podle Chicagské konvence vyňaty ze spotřební daně. Podle environmentální skupiny EU "Doprava a životní prostředí - Transport and Environment" stojí tato daňová výiímka jednotlivé vlády v EU 8 miliard ECU ročně na ztrátách daňových příjmů.
Země střední a východní Evropy
Investice do efektivních a čistých technologií jsou v zemích střední a východní Evropy zoufale zapotřebí, ale financování takových infrastrukturálních potřeb nemá dostatečnou podporu v rámci pohybu těchto zemí směrem k tržní ekonomice.
Restrukturalizace energetického sektoru ve střední a východní Evropě poskytuje příležitost k investicím do energetické účinnosti a průmyslu obnovitelné energie. EU však v současnosti poskytuje velmi značnou podporu jadernému průmyslu a průmyslu fosilních paliv. Přesunem investic ve směru k obnovitelným zdrojům, energetické účinnosti a úsporám energie je možné začít překonávat škody na životním prostředí způsobené právě těmito odvětvími energetického průmyslu.
Značná část energetického průmyslu v tomto regionu čelí vážnému dilematu - podniky si nemohou dovolit investovat do opatření pro zvyšování energetické účinnosti, ale bez nich pro ně bude stále obtížnější přežít a soutěžit na evropském trhu, zejména při růstu cen energie. Na investice do opatření pro zvyšování energetické účinnosti je obecně pohlíženo jako na nejrychlejší a nejbezpečnější cestu k řešení energetické krize v těchto zemích - přičemž takovéto investice zároveň odbourávají potřebu budování nových jaderných elektráren tam, kde jsou stará zařízení z bezpečnostních důvodů zavírána. V zemích střední a východní Evropy jsou dlouhodobé náklady programů rozvoje jaderné energetiky hluboce skryty a mnoho zemí stále vyvíjí tlak na další výstavbu jaderných elektráren, a to dokonce i tam, kde bylo zjištěno že nejsou tou nejlevnější volbou. Jaderná lobby tvrdí, že západní technologie učiní jaderné elektrárny v zemích střední a východní Evropy levnými, mnohé nestátní neziskové organizace jsou však přesvědčeny, že dosavadní snahy dovybavit východní jaderné elektrárny západními technologiemi byly začasté neúspěšné.
Komentáře
Okomentovat