Co zeď nezastaví

Aby uklidnil nativistické křídlo své Republikánské strany, slíbil prezident Bush zazdít oblohu. Ale ani to nezabrání nadcházejícímu sňatku Mexika a Spojených států. Na sever a na jih od hraniční linie se stáváme stále více lidmi celé západní polokoule - opravdovými Američany - a nemalou měrou k tomu přispívají ilegální imigranti.

Jako syn legálních mexických imigrantů ve Spojených státech jsem dlouho přemýšlel o budoucnosti Mexika, národa, který již jedno století ztrácí každou noc stovky svých nejnadějnějších mladých lidí, utíkajících k jeho severnímu sousedovi a rivalovi.

Věřím, že historikové jednou označí ilegální imigranty za lidi s velkou předvídavostí. Právě ilegální imigranti z nás všech udělali Američany, a to pomocí prosté migrace; útěkem na Sever a posíláním snů Severu (a zde vydělaných peněz) zpět do Mexika.

Od počátku 20. století cestovali migrující pracující sem a tam mezi USA a Mexikem. Legenda o Severu se v obou Amerikách rychle šířila. Dnešní Bolivijci a Peruánci vědí, kdy začíná sezona česání jablek v Yakima Valley v Oregonu, že rybářské společnosti na Aljašce najímají nové pracovníky a že v Bronxu jedna restaurace má volné místo umývače nádobí.

Koncem 20. století se zprávy o Severu donesly do středních a vyšších vrstev mexické společnosti. Také jejich příslušníci následovali ve stopách rolníků. V Mexico City, v hlavním městě hojného ale nejistého bohatství, si bohatí uvědomili prozíravost vlastnictví druhého domu v kalifornské La Jolla.

Amerikanizace Mexika je stejně nevyhnutelná jako mexikanizace Spojených států, přestože toto vzájemné opylení nikdy nebude rovnocenné, neboť USA jsou mnohem mocnější přenašeč.

My Američané považujeme svůj imperiální vliv za samozřejmost. Zvažujeme potřebu postavit Wal-Mart. Neměli bychom Wal-Mart postavit v Mexiku? Samozřejmě, že bychom měli. A kde bychom ho v Mexiku měli postavit? Co třeba tady, vyjímal by se hezky na fotografii vedle Pyramidy slunce.

Zdá se, že komentátoři nerozumí tomu, co před časem miliony lidí sledovaly na obrazovkách televizorů, když miliony snědých lidí pochodovaly americkými ulicemi. Očividně to byla "demonstrace", ale "demonstrace" čeho? Já věřím, že to byla demonstrace znovusjednocení - rodiny, celé polokoule. Děti a rodiče kráčeli jako jedna rodina. Bratři narození zde, sestry narozené zde, kráčeli jako občané jedné hemisféry.

Mnoho Američanů je znepokojeno tím, jak mnoho Mexika je dnes ve Spojených státech - jazyk, tacos, evropský fotbal, pouliční gangy, španělské katolické mše, pracovní síla stahující se do New Orleansu ve stopách hurikánu Kathrina. Rozsah mexikanizace americké kultury činí jakoukoli opevněnou hranici nedůležitou.

Před 25 lety napsal Joel Garreau knihu "Devět národů Severní Ameriky," ve které popsal národ, který nazval "MexAmerica" - hádanku jak pro Washington tak i pro MexicoCity, zaujímající oblast jihozápadních Spojených států a polostrova Jižní Kalifornie. Čtvrt století později se zdá neuvěřitelné, jak přesně Garreau vystihl situaci, ale také jak skromný byl ve svém odhadu. MexAmerica nyní zahrnuje velké části Chicaga a bloky Main Street v Kansasu, stejně jako baptistickou církev v Severní Karolíně.

Opačným směrem zaujímá MexAmerica nejen pohraniční města, která se stala hlavními dodavateli drog doUSA, ale také státy Jalisco, Colima, Michoacan a směřuje dále k jihu.

Když s Mexičany mluvím o tom, že jejich země umírá ( jako vize samostatné země, oddělené od Spojených států), považují můj názor za urážku. Říkají mi, že Mexiko bude vždy jiné než Spojené státy.

V jednom průzkumu veřejného mínění uvedlo 41% respondentů, že by opustili Mexiko, kdyby měli prostředky a možnost. O tři měsíce později v jiném průzkumu stouplo toto číslo na 46%, včetně střední třídy. Okolo 35% vysokoškoláků by z Mexika emigrovalo, 13 procent z nich bylo ochotno odejít do USA i ilegálně.

Národ, který nedokáže naplnit svoji mládež sny, vyhladoví svou budoucnost a zemře. Jediné místo, kde bude Mexiko dále žít, jsou Spojené státy.

Zásluhou ilegálních imigrantů my všichni vstupujeme do celé, sjednocené hemisféry. Je už příliš mnoho Mexičanů v "Americe" a příliš mnoho "Američanů" v Mexiku na to, abychom mohli uniknout novému světu: Spojeným státům Amerik.

Richard Rodriguez je autorem knihy "Days of Obligation," knihy o Mexiku a Kalifornii

New York Times, květen 2006