Putinova hra

Putinova chladnokrevná hra

Téměř 3 měsíce uplynuly od ruské anexe Krymu a začátku nepokojů na východní Ukrajině. Po větší část této doby západní vůdci doufali, že napětí bude postupně opadávat a krize tiše odezní. Čas ukázal, že tyto naděje byly plané. Předpokládalo se, že Putin anexí Krymu a s nárůstem popularity v Rusku dostal většinu toho, co chtěl. Částečně též v důsledku sankcí Západu, které dopadly na Putinovy blízké spolupracovníky, Putin odvelel ruské jednotky od hranic s Ukrajinou a víceméně uznal Porošenka jako legitimního prezidenta Ukrajiny. To mělo vytvořit zdání, že není třeba dalších sankcí, schopných poškodit evropskou ekonomiku stejně tak jako ruskou.

Násilí plodí násilí

Poslední dva týdny ukázaly, že šlo pouze a bláhové přání. Násilí na východu Ukrajiny se zvýšilo s tím, jak se vláda snaží získat kontrolu nad svým územím. Rebelové dále útočí. Tento týden vládou vyhlášené příměří zřejmě nebude účinné. Důkazů o stále hlubším zasahování Ruska přibývá. Nejde jen o Čečenské a další ruské žoldnéře ale též o dodávky zbraní, včetně protiletadlových raket a tanků. Mezitím padly naděje, že by Porošenko mohl dosáhnout dohody ohledně ruských dodávek plynu, protože ruský gigant Gazprom potřetí za osm let uzavřel kohoutky. To by mohlo mít dopad i na EU, protože Rusko je třetím nejdůležitějším dodavatelem plynu pro EU a polovina z tohoto množství teče přes Ukrajinu. Nereagovat na tyto nové ruské kroky by bylo nebezpečné a chybné. Tak, jak povstalci začnou prohrávat, Rusko by mohlo zesílit svoji podporu. Porošenko plánuje podepsat v listopadu obchodní dohodu s EU, což jeho předchůdce Janukovič odmítl a vyvolal tím nepokoje v Kyjevě. Ukrajinská vláda potřebuje další podporu. EU by měla zvýšit snahu o odstranění své závislosti na ruské energii. To by také znamenalo pokračovat v soudním sporu proti Gazpromu, který se chová jako monopolní ruka ruského státu a ne jako normální firma.

Je zapotřebí třetí vlny sankcí.

Cílem předcházejících dvou bylo přesvědčit Putina, aby se přestal vměšovat do událostí na východní Ukrajině. Zatím se zdá, že myšlenky na plnou invazi odložil, ale ruské vměšování zesílilo. Usmiřovači si dělají starosti, že nové sankce by mohly vyprovokovat nepřátelství Rusů. Ovšem jak zástupce generálního tajemníka NATO řekl, Rusko se již rozhodla vyhrožovat NATO jako svému protivníkovi, což je důvodem, proč země jako Švédsko a Finsko uvažují a přistoupení k alianci. Pro ruský revanšismus je spousta prostoru v zemích, jako je Moldavsko a Gruzie. Zkušenost nám říká, že jediný účinný způsob jak zastavit násilníka je postavit se mu na odpor, i kdyby to mělo něco stát. Hrozba třetí vlnou sankcí by mohla být účinný způsob, jak Putina zastavit. Cokoli jiného by bylo pozváním.

Zdroj: The Economist