Z Klausova Kocoura se vyklubal Králíček
jednou mi jeden internetový týpek napsal: Autor: kocour IP: 90.178.222.xxx Datum: 08.06.2009 10:33 A co konkrétně napsat Jakl špatně? Vy píšete z justičního webu, předpokládám, že máte aspoň základní právní znalosti. Takže schválně: Sedněte a napište v bodech, co má EP s normálními parlamenty společného, a následně čím se liší. Btw, to vážně nevíte, že zákonodárnou moc má v EU Rada, ne Evropský parlament?
přikládá postojům Evropského parlamentu a Rady Evropské unie stejnou váhu v mnoha oblastech (například v správě ekonomických záležitostí, přistěhovalectví, energetice, dopravě, životním prostředí, ochraně spotřebitelů). Drtivá většina evropských právních předpisů přijímá společně Evropský parlament a Rada.
Komise zašle svůj návrh Parlamentu a Radě.
Ty návrh projednávají a diskutují o něm dvakrát za sebou.
Pokud se po dvou čteních nepodaří dospět ke shodě, je návrh postoupen dohodovacímu výboru, v němž má Rada i Parlament stejný počet zástupců.
Schůzí tohoto výboru se účastní rovněž zástupci Komise, kteří mohou vystoupit v diskusi.
Jakmile výbor dospěje k dohodě, je dohodnuté znění aktu zasláno Parlamentu a Radě ke třetímu čtení, po němž jej mohou s konečnou platností přijmout jako legislativní text.
Konečná dohoda obou orgánu je nezbytnou podmínkou pro přijetí textu.
I v případě, že se dohodovací výbor usnese na společném znění, může Parlament zamítnout navrhovaný akt většinou odevzdaných hlasů.
Vysvětlení procesu
Zjednodušeně probíhá tento postup následovně:
Návrhy legislativních aktů zpravidla předkládá Komise. Iniciativy se však také může ujmout Evropský parlament a v případě prostoru svobody, bezpečnosti a práva může návrh pocházet buď od Komise, nebo od čtvrtiny členských států. Žádost o přijetí legislativního aktu může taktéž předložit Soudní dvůr nebo Evropská investiční banka nebo jej může doporučit Evropská centrální banka.
Legislativní návrh Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě a poskytuje ho i parlamentům členských států.
Vnitrostátní parlamenty mohou ve lhůtě osmi týdnů zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda je legislativní návrh v souladu se zásadou subsidiarity.
První čtení
Parlament přijímá svůj postoj v prvním čtení legislativního návrhu. Pro první čtení není stanovena žádná lhůta.
Zpravodaj Parlamentu vypracuje návrh zprávy, který je posléze projednáván v rámci politických skupin a přepracován příslušným(i) výborem (výbory) EP.
Parlament na plenárním zasedání přijímá svůj postoj prostou většinou hlasů.
Postoj může zahrnovat i pozměňovací návrhy k původnímu legislativnímu textu.
Pokud Parlament nepřijme pozměňovací návrhy a pokud Rada rovněž přijme původní návrh Komise, poté jej podepíšou předsedové EP a Rady a je zveřejněn v Úředním věstníku EU. Rada přijme akt kvalifikovanou většinou.
Pokud Parlament přijme pozměňovací návrhy :
Pokud Rada schválí všechny pozměňovací návrhy a dále již původní návrh Komise nemění, Rada přijme akt kvalifikovanou většinou, jenž je poté podepsán a zveřejněn.
Pokud Rada všechny pozměňovací návrhy neschválí nebo je zamítne, přijme kvalifikovanou většinou "společný postoj", který postoupí Parlamentu ke druhému čtení. Rada musí podat Parlamentu plné vysvětlení důvodů, které ji vedly k přijetí společného postoje. Komise informuje o svém postoji Parlament.
Druhé čtení
Ve druhém čtení se Parlament zabývá postojem Rady. Ve lhůtě 3 měsíců (možné prodloužit na 4 měsíce) může:
schválit ve stanovené lhůtě postoj Rady nebo nepřijme žádné usnesení. Akt je tak považován za přijatý, je podepsán a zveřejněn.
zamítnout postoj Rady většinou hlasů všech svých členů. Postup je pak definitivně uzavřen.
Navrhnout většinou všech svých členů změny postoje Rady. Postoj Parlamentu je následně předložen Radě a Komisi a Rada má 3 měsíce (s možností prodloužení na 4 měsíce) k vyjádření stanoviska.
Pokud Rada schválí všechny změny Parlamentu, akt je považován za přijatý, je podepsán a zveřejněn.
Pokud však Rada změny Parlamentu nepřijme, informuje o tom Parlament a ve lhůtě 6 týdnů je svolán dohodovací výbor.
Dohodovací řízení a třetí čtení
Texty, které nebyly schváleny v prvních dvou čteních, podléhají dohodovacímu řízení.
Je svolán dohodovací výbor, který je složen ze zástupců 27 členských států a ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu seskupených v delegaci Evropského parlamentu, jež odráží poměr sil politických skupin.
Výbor posoudí postoj Rady a pozměňovací návrhy Parlamentu ze druhého čtení. Má 6 týdnů (s možností prodloužení lhůty na 8 týdnů) na to, aby nalezl kompromis a vypracoval společný návrh.
Pokud dohodovací výbor společný návrh ve stanovené lhůtě neschválí, akt je považován za nepřijatý a postup je ukončen.
Pokud dohodovací výbor společný návrh schválí, je předán ke schválení Radě a Parlamentu. Rada a Parlament mají na schválení šest týdnů (s možností prodloužení na 8 týdnů), Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Parlament většinou odevzdaných hlasů. Poté co Rada a Parlament schválí společný návrh, je jeho text podepsán.
Komise zašle svůj návrh Parlamentu a Radě.
Ty návrh projednávají a diskutují o něm dvakrát za sebou.
Pokud se po dvou čteních nepodaří dospět ke shodě, je návrh postoupen dohodovacímu výboru, v němž má Rada i Parlament stejný počet zástupců.
Schůzí tohoto výboru se účastní rovněž zástupci Komise, kteří mohou vystoupit v diskusi.
Jakmile výbor dospěje k dohodě, je dohodnuté znění aktu zasláno Parlamentu a Radě ke třetímu čtení, po němž jej mohou s konečnou platností přijmout jako legislativní text.
Konečná dohoda obou orgánu je nezbytnou podmínkou pro přijetí textu.
I v případě, že se dohodovací výbor usnese na společném znění, může Parlament zamítnout navrhovaný akt většinou odevzdaných hlasů.
Vysvětlení procesu
Zjednodušeně probíhá tento postup následovně:
Návrhy legislativních aktů zpravidla předkládá Komise. Iniciativy se však také může ujmout Evropský parlament a v případě prostoru svobody, bezpečnosti a práva může návrh pocházet buď od Komise, nebo od čtvrtiny členských států. Žádost o přijetí legislativního aktu může taktéž předložit Soudní dvůr nebo Evropská investiční banka nebo jej může doporučit Evropská centrální banka.
Legislativní návrh Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě a poskytuje ho i parlamentům členských států.
Vnitrostátní parlamenty mohou ve lhůtě osmi týdnů zaslat předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise odůvodněné stanovisko ohledně toho, zda je legislativní návrh v souladu se zásadou subsidiarity.
První čtení
Parlament přijímá svůj postoj v prvním čtení legislativního návrhu. Pro první čtení není stanovena žádná lhůta.
Zpravodaj Parlamentu vypracuje návrh zprávy, který je posléze projednáván v rámci politických skupin a přepracován příslušným(i) výborem (výbory) EP.
Parlament na plenárním zasedání přijímá svůj postoj prostou většinou hlasů.
Postoj může zahrnovat i pozměňovací návrhy k původnímu legislativnímu textu.
Pokud Parlament nepřijme pozměňovací návrhy a pokud Rada rovněž přijme původní návrh Komise, poté jej podepíšou předsedové EP a Rady a je zveřejněn v Úředním věstníku EU. Rada přijme akt kvalifikovanou většinou.
Pokud Parlament přijme pozměňovací návrhy :
Pokud Rada schválí všechny pozměňovací návrhy a dále již původní návrh Komise nemění, Rada přijme akt kvalifikovanou většinou, jenž je poté podepsán a zveřejněn.
Pokud Rada všechny pozměňovací návrhy neschválí nebo je zamítne, přijme kvalifikovanou většinou "společný postoj", který postoupí Parlamentu ke druhému čtení. Rada musí podat Parlamentu plné vysvětlení důvodů, které ji vedly k přijetí společného postoje. Komise informuje o svém postoji Parlament.
Druhé čtení
Ve druhém čtení se Parlament zabývá postojem Rady. Ve lhůtě 3 měsíců (možné prodloužit na 4 měsíce) může:
schválit ve stanovené lhůtě postoj Rady nebo nepřijme žádné usnesení. Akt je tak považován za přijatý, je podepsán a zveřejněn.
zamítnout postoj Rady většinou hlasů všech svých členů. Postup je pak definitivně uzavřen.
Navrhnout většinou všech svých členů změny postoje Rady. Postoj Parlamentu je následně předložen Radě a Komisi a Rada má 3 měsíce (s možností prodloužení na 4 měsíce) k vyjádření stanoviska.
Pokud Rada schválí všechny změny Parlamentu, akt je považován za přijatý, je podepsán a zveřejněn.
Pokud však Rada změny Parlamentu nepřijme, informuje o tom Parlament a ve lhůtě 6 týdnů je svolán dohodovací výbor.
Dohodovací řízení a třetí čtení
Texty, které nebyly schváleny v prvních dvou čteních, podléhají dohodovacímu řízení.
Je svolán dohodovací výbor, který je složen ze zástupců 27 členských států a ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu seskupených v delegaci Evropského parlamentu, jež odráží poměr sil politických skupin.
Výbor posoudí postoj Rady a pozměňovací návrhy Parlamentu ze druhého čtení. Má 6 týdnů (s možností prodloužení lhůty na 8 týdnů) na to, aby nalezl kompromis a vypracoval společný návrh.
Pokud dohodovací výbor společný návrh ve stanovené lhůtě neschválí, akt je považován za nepřijatý a postup je ukončen.
Pokud dohodovací výbor společný návrh schválí, je předán ke schválení Radě a Parlamentu. Rada a Parlament mají na schválení šest týdnů (s možností prodloužení na 8 týdnů), Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Parlament většinou odevzdaných hlasů. Poté co Rada a Parlament schválí společný návrh, je jeho text podepsán.
Komentáře
Okomentovat