30% energetické spotřeby Dánska v roce 2012 pokryly větrné elektrárny
Zatímco v USA zajistily větrné elektrárny v roce 2012 celkem 42 % nových zdrojů, v Dánsku během stejného roku pokryly dokonce 30 % spotřeby.
Dánsko v roce 2012 pokrylo z více než 30 % svou spotřebu elektřiny větrnými elektrárnami. Proti roku 2011 jde o přírůstek 2 %. Mohou za něj nové větrné turbíny na pevnině (170 MW) i na pobřeží (50 MW). Dvouprocentní nárůst nemusí znít nijak závratně. Jenže jde podle plánu na to, že v roce 2020 už bude vítr zásobovat energií 50 % spotřeby Dánska.
O tom, jak rychle se OZE rozvíjejí, si můžeme udělat představu z tohoto údaje:
Norská vláda se dohodla na zvýšení podílu OZE na spotřebované energii z 6,4% v roce 2010 na 67,5% v roce 2020. Podle norského ministra pro energii a těžbu roby tak budou v roce 2020 OZE pokrývat více než 2/3 norské spotřeby energie.
Dánsko v roce 2012 pokrylo z více než 30 % svou spotřebu elektřiny větrnými elektrárnami. Proti roku 2011 jde o přírůstek 2 %. Mohou za něj nové větrné turbíny na pevnině (170 MW) i na pobřeží (50 MW). Dvouprocentní nárůst nemusí znít nijak závratně. Jenže jde podle plánu na to, že v roce 2020 už bude vítr zásobovat energií 50 % spotřeby Dánska.
O tom, jak rychle se OZE rozvíjejí, si můžeme udělat představu z tohoto údaje:
Norská vláda se dohodla na zvýšení podílu OZE na spotřebované energii z 6,4% v roce 2010 na 67,5% v roce 2020. Podle norského ministra pro energii a těžbu roby tak budou v roce 2020 OZE pokrývat více než 2/3 norské spotřeby energie.
Pro jadernou energetiku vždy platilo zamlžení jasných cen na výstavbu a provoz, pokaždé jí stát pomáhal různými skrytými dotacemi - na stavbu, státní dohled, ochranu, vyhledávání úložiště apod. Ani dnes se experti neshodují, kolik by elektřina vyrobená z nového Temelína mohla stát. Určitě to však bude podstatně více než zhruba 40 eur, za něž se teď jedna megawatthodina prodává na burze. Lidé z ČEZ uvádějí 60 eur, podle jiných to může být 70 až 80 eur. Podle zahraničních výpočtů, spojených například s plánovanou stavbou nové britské jaderné elektrárny Hinkley Point nedaleko města Bridgwater, to může být i výrazně přes 100 eur.
V rozdílu těchto cen vězí klíč k tomu, proč se ČEZ do stavby nového Temelína nehrne. I kdyby se elektrárnu podařilo dostavět, je velmi nejisté, jestli se podaří prodat její elektřinu jinak než pod cenou. ČEZ by tak musel každoročně na provoz nového Temelína doplácet miliardy korun. Kolik přesně, není jasné, opatrné odhady ale mluví o deseti, možná 15 miliardách ročně. Může to ovšem být i víc. (Pro srovnání, všechny české vysoké školy letos dostanou 21 miliard korun.)
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už prohlásil, že bude chtít tyto peníze od státu. Přesněji řečeno, bude chtít, aby stát ručil za výkupní cenu stejně, jako nyní ručí za výkupní ceny u obnovitelných zdrojů, a platil tak ztrátu Temelína po dobu jeho životnosti - tedy až 60 let - ze svého.
V rozdílu těchto cen vězí klíč k tomu, proč se ČEZ do stavby nového Temelína nehrne. I kdyby se elektrárnu podařilo dostavět, je velmi nejisté, jestli se podaří prodat její elektřinu jinak než pod cenou. ČEZ by tak musel každoročně na provoz nového Temelína doplácet miliardy korun. Kolik přesně, není jasné, opatrné odhady ale mluví o deseti, možná 15 miliardách ročně. Může to ovšem být i víc. (Pro srovnání, všechny české vysoké školy letos dostanou 21 miliard korun.)
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš už prohlásil, že bude chtít tyto peníze od státu. Přesněji řečeno, bude chtít, aby stát ručil za výkupní cenu stejně, jako nyní ručí za výkupní ceny u obnovitelných zdrojů, a platil tak ztrátu Temelína po dobu jeho životnosti - tedy až 60 let - ze svého.
Komentáře
Okomentovat