Hayek usoudil, že socialismus je silný v tom, že vládne utopickým myšlením. Tu komparativní nevýhodu neoliberalismu chtěl vyvážit jinou utopií: "Čeho se nám dnes nedostává je liberální utopie, program, jenž není ani pouhou obranou toho, co existuje, ani jednoduše rozředěným socialismem, liberální radikalismus, jenž ani nešetří citlivost existujících zájmových skupin ani se nedomnívá, že musí být tak praktický, citlivý a realistický, aby se omezil na věci, které se dnes zdají možné." Hayek přesně poznal, jak důležitá je neoliberální utopie, aby na jedné straně vyzařoval navenek a na druhé straně vyvolal ve vlastních řadách "cit pro smysl" . Boj o hlavy a srdce se nevyhrává jen zlepšovacími návrhy toho, co je možné v "reálné" politice. Blbé ovšem je, když někdo aplikuje tuto utopii do denní praxe, když se diskutuje konkrétní ekonomická realita v rovině nekompromisního střetu dvou utopií...

Dámy a pánové, věci veřejné, pouze věci veřejné, jako jediní věci veřejné, díky věcem veřejným, věci veřejné, pouze věci veřejné, jako jediní věci veřejné, díky věcem veřejným,věci veřejné, pouze věci veřejné, jako jediní věci veřejné, díky věcem veřejným....věci veřejné, pouze věci veřejné, jako jediní věci veřejné, díky věcem veřejným, ...Dámy a pánové, díky za pozornost